Jacek-modely

O bertách T 478.1 od firmy MTB toho bylo napsáno již mnoho na diskuzním fóru. Od kladných příspěvků až po velkou vlnu kritiky. Sám jsem zatím váhal, nedávno se mi jeden model dostal do rukou, tak se s odstupem času pokusím napsat objektivní recenzi bez vášní a emocí.
(Pokračování textu…)

Už od roku 2001 se zabývám tvorbou zvuků pro hru MS Train Simulator. Za tu dobu se na mě obrátilo nemálo modelářů s žádostí o poskytnutí těchto zvuků do svých zvukových
dekodérů. Několikrát jsem jim rovnou zvuky upravoval pro dekodér. Že bych takové zvuky začal dělat sám, mě napadlo až po zakoupení prvních ozvučených modelů, brejlovce a páry 18.201 od Roco. Do té doby jsem považoval možnosti dekodéru oproti MSTS za velmi omezené. (Pokračování textu…)

Přestože se digitálním ovládáním zabývám již několik let, nikdy se mi příliš nechtělo pustit se do digitalizace motorového vozu řady 810 z notoricky známé stavebnice. Tento motoráček by neměl chybět na žádném kolejišti a ač jeho stavba je jednoduchá, požadavky na provoz přinášejí několik úskalí. (Pokračování textu…)

Po roce se znovu vrátím k nastavení zvuků u lokomotivy Roco 18 201. V prvním článku jsem popisoval správné nastavení počtu výfuků na otáčku kol. Teď se mi dostal do rukou přeložený manuál k dekodérům ZIMO, možností v nastavení je tam poměrně hodně, je škoda, že tovární model není lépe nastaven už od výrobce. (Pokračování textu…)

Už delší dobu jsem se chystal napsat recenzi na stavebnici vozu 054 Bdtn. Koupil jsem ji na modelářské burze od pana Bártka. Nakonec mě s tím předběhl kolega Jirka tady. V tomto článku proto nebudu popisovat kompletní stavbu, zaměřím se spíš na některé věci, které jsem dělal odlišně.
(Pokračování textu…)

Letošní novinkou od firmy ES-Pečky jsou stavebnice krytých vozů Gbs a Gbgkks. Už obrázky 3D modelů představované v modelářské diskuzi dávaly tušit, že model bude opět na úrovni, stejně jako loňská novinka, vůz Wa. Navíc jde opět o řady vozů, které na našich tratích jezdily v hojném počtu.
(Pokračování textu…)

První konstrukcí chladícího vozu v poválečném Československu je čtyřnápravový strojně chlazený vůz Laz, typ 37 z Vagónky Tatra Smíchov, n.p. dodaný v roce 1951 v počtu 24 vozů. Stavebnici tohoto vozu z leptaného plechu prodává firma Cekul (DK-model) a v následujícím článku popíšu jeho stavbu.
 
(Pokračování textu…)

Koncem léta přišly na trh poslední verze brejlovců od firmy Roco, tentokrát byl jejich příchod zastíněn prvními brejlovci od firmy MTB, takže jediné fotky na internetu jsou asi až v této recenzi.

Obě varianty byly dostupné v jeden měsíc, jsou to 753 193-2 v unifikovaném nátěru z roku 1988 a 750 236-2. (Pokračování textu…)

V dobách, kdy mě coby malého kluka „chytla“ modelová železnice, stavěli modeláři svá kolejiště většinou podle stále stejné koncepce autodrah, či lépe řečeno vlakodromů. (Pokračování textu…)

Dalším brejlovcem od firmy Roco je stroj 754 067-7. Recenzi už skoro můžu psát stylem „kopírovat – vložit“, omezím se tedy spíš na fotografie.  Tato verze s v detailech liší od ostatních, některé nedostatky ale přetrvávají, což už jiné nebude, ale dá se to vylepšit.
(Pokračování textu…)

Na trh se dostala další barevná verze brejlovce od firmy Roco. Tentokrát je to T 478.3174 v unifikovaném celočerveném nátěru. Delší recenzi jsem psal už k T 478.3082, omezím se tedy spíš na fotografie.  Tato verze s v detailech liší, některé nedostatky ale přetrvávají, což není překvapivé, ale dá se to vylepšit.
(Pokračování textu…)

Model vozu Bmto od firmy Kuehn má asi většina téčkařů, ti co ne, čekají možná až na verzi Bmo, která snad časem taky bude. Výrobou osvětlení se však žádná firma nezabývá, Kuehn má v nabídce nějaké univerzální lišty, které by se snad daly použít s množstvím úprav a dodělávek. Něco také údajně nabízí firma Říha (OSTT), ale nabídka na jeho internetových  stránkách nefunguje už x let a podrobnosti aby člověk páčil…
(Pokračování textu…)

Dalším modelem, jehož dokončení mi trvalo bez mála čtyři roky, je čmelák 770.025-5. Ne snad, že by stavba byla natolik náročná, spíš naopak, ale ale kvůli různým okolnostem jsem ji musel neustále odkládat. Kvůli tomu nakonec prošel zejména pojezd svým vývojem.

Stavebnice lokomotivy je od firmy DK-model, její stavbu popisovat nebudu, v tomto článku se zaměřím na pojezd. Ten jsem chtěl sestavit z náhradních dílů firmy Tillig. (Pokračování textu…)

Většina modelářů má nějaké povědomí o modelářských epochách, ale většinou se tím nějak důkladněji nezabývají. Modelují zkrátka buď ČD nebo ČSD.

Výrobci na obalech modelů uvádějí epochu, ale to je většinou příliš obecné.

Období epoch udávají mezinárodní modelářské normy NEM – zde, popis jednotlivých epoch je však pro našince příliš obecný a nic neříkající. Upravená československá norma – zde, už je podrobnější, počítá i s tzv. periodami. I tak je však spíš obecná.

(Pokračování textu…)

Firma Roco uvedla na trh další verzi brejlovce, tentokrát to byl dlouho dopředu ohlášený stroj 754 v tzv. plzeňském nátěru. O předchozímu modelu T 478.3082 jsem už psal, tato recenze tak bude stručná.

Na modelářském fóru spustil tento model opět lavinu kritiky, ale až tak tragicky bych to neviděl

(Pokračování textu…)

Těsně před koncem roku 2010 překvapila firma Roco brejlovcem, který měl být uveden na trh ještě na přelomu roku a jeho výroba nebyla dobředu ohlášena jako u ostatních verzí. Je to evidentně obchodní tah, vhledem ke konkurenci. Po krátkém váhání jsem si tedy objednal analogovou verzi modelu. Zvukové verzi jsem nevěřil, na několika záběrech modelu HO na serveru Youtube mi zvuky nepřipadaly zrovna reálné. Tvorbě zvuků pro hru MS Train Simulator se věnuji již 10 roků, takže v tomto směru jsem dost náročný.
(Pokračování textu…)

Pojezdy sestavené z náhradních dílů modelů firmy Tillig se dají postavit pro mnoho našich lokomotivních řad. Jedna z nich je také 742 (T 466.2). V následujícím návodu popíšu jeho stavbu.

Pojezd jsem začal stavět v dobách, kdy přišla na trh startová verze lokomotivy V 100 a k dokončení jsem se vrátil teprve nyní, když Tillig tento model stáhl z výroby, přestože byl o něj enormní zájem.
(Pokračování textu…)