Jacek-modely

V sobotu 27. června 2004 proběhl na úzkorozchodné trati Třemešná ve Slezsku – Osoblaha Den dráhy, při kterém se tu také představil nedávno zrenovovaný motorový vůz z Čiernohronské železnice M 21.004. Součástí bylo také nasazení motorových vozů M 131.1454 (OLPAS Krnov) a M 240.0113 (KPKV Brno) na pravidelné osobní vlaky na trati Krnov – Jindřichov ve Slezsku.

(Pokračování textu…)

V sobotu 24. června 2006 proběhl na úzkorozchodné trati Třemešná ve Slezsku – Osoblaha již tradiční Den dráhy, při kterém tu mělo premiéru hned několik nových vozidel.
V soupravě zvláštního vlaku byl zařazen pivní vůz, vyhlídkový vůz se střechou a generátorový vůz pro napájení pivního vozu.
V čele vlaku pak spolu s lokomotivou U 46.002 zazářil „Faur“ U 38.001

(Pokračování textu…)

V sobotu 10. června 2004 proběhly ve Vrbně pod Pradědem po dvouleté přestávce opět letní slavnosti, jejichž součástí byly také zvláštní vlaky s parní lokomotivou 464.202 na trati Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem, na které provoz zajišťuje společnost OKD Doprava.
(Pokračování textu…)

V sobotu 12. června 2004 proběhly ve Vrbně pod Pradědem již tradiční letní slavnosti, jejichž součástí byly také zvláštní vlaky s parní lokomotivou 423.041 na trati Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem, na které provoz zajišťuje společnost OKD Doprava.
(Pokračování textu…)

V sobotu 13. listopadu 2004 se na trati Třemešná ve Slezsku – Osoblaha poprvé představila nově zprovozněná parní lokomotiva Resita U 46.002. Účast motorového vozu M 21.004 byla odřeknuta, ČD totiž chtěly za použití dopravní cesty neúměrně vysokou částku (údajně 150 000 Kč)
(Pokračování textu…)

skříň modelu je stavebnice z leptaného plechu od firmy DK-model. Pojezd byl sestaven z náhradních dílů lokomotiv od firmy Tillig. Rám a motor je z lokomotivy BR 218, podvozky z V 100. Vznikl tím těžký pojezd s převody do pamala. Lokomotiva BR218 má kratší vzdálenost otočných čepů, rám jsem kvůli tomu musel rozříznout a nastavit kusem PVC.
(Pokračování textu…)

Kolega mě před časem požádal, zda-li bych mu nevyrobil maketu vozu 892 110-8 s rozvinovacím vozem ve velikosti HO. Byl to můj první model v jiné velikosti, ale jak jsem poznal, žádné rozdíly při stavbě nebyly – model jako model. Motorový vůz je vyrobený ze stavebnice z leptaného plechu od firmy DK-model, rozvinovací vůz je od firmy Bramos, opatřil jsem jej jen jinými nápisy
(Pokračování textu…)

V roce 2008 připravila firma Deltax pro workshop, který je součástí již tradičního TT-víkendu, limitovanou sérii motorového vozu M 283.101. Model byl jako vždy nesložený, přední podvozek však již byl smontovaný. Vůz jsem si přivezl domů v „sáčkovém provedení“ a začal v klidu sestavovat až další den. Chtěl jsem model trochu vylepšit. Hlavní věc, která bije do očí, je bílý interiér. S funkčním osvětlením je to nepřehlédnutelná věc. (Pokračování textu…)

Kolega, který tvoří 3D modely do hry MS Train Simulator jednou projevil přání mít ve vitríně nějaký model, který by se dal vzít i do ruky. Dostal jsem tedy za úkol zrealizovat maketu motorového vozu M 240.0

(Pokračování textu…)

Tovární model lokomotivy 555.088, na kterém bylo provedeno několik úprav. Kromě natření pojezdových částí a rámu černou barvou a ochozu bílou barvou byl odstraněn zvon vedle komína a nakonec lokomotiva dostala jemnou patinu na dýmnici a pojezdu
(Pokračování textu…)

skříň modelu je stavebnice z leptaného plechu od firmy DK-model. Pojezd byl sestaven z náhradních dílů lokomotivy V100 od firmy Tillig. Návod na jeho stavbu je v rubrice návody. Stavba trvala s různými přestávkami téměř rok, což bylo ale celkem ku prospěchu. Mezitím jsem se naučil kreslit si v programu CorelDraw podklady pro tisk přesných obtisků. Na modelu jsou prakticky všechny nápisy do poslední čárky podle skutečné lokomotivy.
(Pokračování textu…)

Po 2. světové válce zůstaly na našem území kořistní vozy německé řady Bi28 a Bi29. U nás byly zařazeny do provozu a označeny řadou Ci, po zrušení třetí třídy řadou Bi. „Lomozící plechovky“, jak se těmto vozům občas říkalo, jsou jako modely v nabídce různých výrobců. V tomto článku představím výsledky jednoduché „frizury“ německých a rakouských verzí modelů Tillig.
(Pokračování textu…)

Kamarád mě pověřil přestavbou tří svých modelů lokomotiv BR52 na verze ČSD. Sešlo se mi tak najednou spolu s mými modely hned 7 němek. Takové zmenšené Setkání těžkých nákladních lokomotiv.
(Pokračování textu…)

Před časem se mi podařilo koupit lokomotivu BR52 od firmy Tillig ve slevě za 3000 Kč. Byla to ještě stará verze modelu bez digitálního rozhraní. Čekalo mě tedy celkové rozebrání modelu a kompletní přestavba

Při listování v pátém dílu knihy Encyklopedie parních lokomotiv mi padla do oka fotografie stroje 555.0213 a tím bylo rozhodnuto o podobě modelu.

(Pokračování textu…)

Na základě objednávky Královopolská postavila 2 motorové vozy, jejichž největší rychlost byla stanovena na 100 km/h a ČSD je označily M 273.001 a 02. Konstrukčně vyšly z řady M 251.2, je zde také vzhledová podobnost; bylo využito i prvních poznatků z jejich provozu. Vozy však byly dovedeny na vyšší technickou úroveň, odpovídaly novým jednotným technickým požadavkům ministerstvn železnic. Byly to první Modré šípy z Královopolské.
(Pokračování textu…)

Brno – Královopolská továrna na stroje a vagóny se na motorizaci ČSD zprvu podílela jen nepatrnou měrou, a to ještě poněkud netypicky: v roce 1928 dodala jeden nákladní motorový vůz M 140.201 pro přepravu novin, v podstatě malý dodávkový nákladní automobil na kolejích. Příznivým počinem však byl vývoj čtyřnápravového motorového vozu o délce bezmála 20 m se dvěma motory v podvozcích a elektrickým přenosem výkonu BBC (Pokračování textu…)

Vážení čtenáři,
poznali jsme se v září roku 1992 jako noví žáci tehdejšího SOU železničního (záhy přejmenovaného na ISŠ dopravy a cestovního ruchu). Součástí výuky odborných předmětů byla i praxe v různých železničních profesích (nejčastěji výpravčí) na Opavsku. Tady jsme se setkali se zajímavým dialektem oblasti, které se říká Prajsko. Chtěli jsme taky mluvit prajsky, ale protože jsme znali jen pár výrazů (prajsko – český slovník jsme měli k dispozici až ve 3. ročníku), začali jsme si vymýšlet vlastní slova, většinou přejatá z němčiny a polštiny. A tak vznikla Jackojašovština.
(Pokračování textu…)