Jacek-modely

Pojezdy sestavené z náhradních dílů modelů firmy Tillig se dají postavit pro mnoho našich lokomotivních řad. Jedna z nich je také 742 (T 466.2). V následujícím návodu popíšu jeho stavbu.

Pojezd jsem začal stavět v dobách, kdy přišla na trh startová verze lokomotivy V 100 a k dokončení jsem se vrátil teprve nyní, když Tillig tento model stáhl z výroby, přestože byl o něj enormní zájem.
(Pokračování textu…)

V tomto článku popíšu úpravu nastavení zvuku lokomotivy 18 201 od firmy Roco. Podle informací v návodu k modelu je dekodér přesně nastaven pro tento konkrétní model. To však není až tak pravda. Jedna vada na kráse  je nesprávný počet výfuků na otáčku kol. Podle mě coby zvukaře MS Train Simulátoru je toto vyloženě hrubá chyba. Skutečná lokomotiva je tříválcová a pokud není parní stroj sdružený, ale trojčitý, měla by lokomotiva vydávat 6 výfuků na jednu otáčku kol. Vydává jich však 8, to by předloha musela mít parní stroj čtyřčitý. A že tomu tak není, dokládají různá videa na Youtube.

Naštěstí tohle jde nastavit v CV dekodéru.
(Pokračování textu…)

V roce 2010 uvedla firma Roco na trh dlouho očekávanou novinku, lokomotivu 18 201 ve velikosti TT. Model je nabízen ve 4 variantách, zelený nebo červený a obojí v analogovém nebo digitálním provedení

I když se jako modelář věnuji jedině a pouze vozidlům ČSD a ČD, u této lokomotivy jsem neodolal a našetřil jsem si rovnou na digitální verzi se zvukem.
(Pokračování textu…)

Podzimní novinkou roku 2010 je stavebnice vozu Wa. Výběrem této řady se firma ES-Pečky určitě trefila do černého. Výrobci nás v poslední době zahrnují množstvím těžkých nákladních lokomotiv z období 50. a 60. let, ať už jsou to „němky“ 555.0 a 555.1 od Tilliga nebo „sergeje“ T 679.1 od Roca. Odpovídající vozy však dlouho chyběly.
(Pokračování textu…)

Kolem roku 2004 jsem začal stavět karkulku. Model jsem chtěl mít v podobě z 60. let, předlohou se mi tedy stala muzejní lokomotiva T 444.162. Skříň modelu je stavebnice z leptaného plechu od firmy DK-model. Pojezd byl sestaven z náhradních dílů lokomotivy V100 od firmy Tillig.
(Pokračování textu…)

V sobotu 27. června 2004 proběhl na úzkorozchodné trati Třemešná ve Slezsku – Osoblaha Den dráhy, při kterém se tu také představil nedávno zrenovovaný motorový vůz z Čiernohronské železnice M 21.004. Součástí bylo také nasazení motorových vozů M 131.1454 (OLPAS Krnov) a M 240.0113 (KPKV Brno) na pravidelné osobní vlaky na trati Krnov – Jindřichov ve Slezsku.

(Pokračování textu…)

V sobotu 24. června 2006 proběhl na úzkorozchodné trati Třemešná ve Slezsku – Osoblaha již tradiční Den dráhy, při kterém tu mělo premiéru hned několik nových vozidel.
V soupravě zvláštního vlaku byl zařazen pivní vůz, vyhlídkový vůz se střechou a generátorový vůz pro napájení pivního vozu.
V čele vlaku pak spolu s lokomotivou U 46.002 zazářil „Faur“ U 38.001

(Pokračování textu…)

V sobotu 10. června 2004 proběhly ve Vrbně pod Pradědem po dvouleté přestávce opět letní slavnosti, jejichž součástí byly také zvláštní vlaky s parní lokomotivou 464.202 na trati Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem, na které provoz zajišťuje společnost OKD Doprava.
(Pokračování textu…)

V sobotu 12. června 2004 proběhly ve Vrbně pod Pradědem již tradiční letní slavnosti, jejichž součástí byly také zvláštní vlaky s parní lokomotivou 423.041 na trati Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem, na které provoz zajišťuje společnost OKD Doprava.
(Pokračování textu…)

V sobotu 13. listopadu 2004 se na trati Třemešná ve Slezsku – Osoblaha poprvé představila nově zprovozněná parní lokomotiva Resita U 46.002. Účast motorového vozu M 21.004 byla odřeknuta, ČD totiž chtěly za použití dopravní cesty neúměrně vysokou částku (údajně 150 000 Kč)
(Pokračování textu…)

skříň modelu je stavebnice z leptaného plechu od firmy DK-model. Pojezd byl sestaven z náhradních dílů lokomotiv od firmy Tillig. Rám a motor je z lokomotivy BR 218, podvozky z V 100. Vznikl tím těžký pojezd s převody do pamala. Lokomotiva BR218 má kratší vzdálenost otočných čepů, rám jsem kvůli tomu musel rozříznout a nastavit kusem PVC.
(Pokračování textu…)

Kolega mě před časem požádal, zda-li bych mu nevyrobil maketu vozu 892 110-8 s rozvinovacím vozem ve velikosti HO. Byl to můj první model v jiné velikosti, ale jak jsem poznal, žádné rozdíly při stavbě nebyly – model jako model. Motorový vůz je vyrobený ze stavebnice z leptaného plechu od firmy DK-model, rozvinovací vůz je od firmy Bramos, opatřil jsem jej jen jinými nápisy
(Pokračování textu…)

V roce 2008 připravila firma Deltax pro workshop, který je součástí již tradičního TT-víkendu, limitovanou sérii motorového vozu M 283.101. Model byl jako vždy nesložený, přední podvozek však již byl smontovaný. Vůz jsem si přivezl domů v „sáčkovém provedení“ a začal v klidu sestavovat až další den. Chtěl jsem model trochu vylepšit. Hlavní věc, která bije do očí, je bílý interiér. S funkčním osvětlením je to nepřehlédnutelná věc. (Pokračování textu…)

Kolega, který tvoří 3D modely do hry MS Train Simulator jednou projevil přání mít ve vitríně nějaký model, který by se dal vzít i do ruky. Dostal jsem tedy za úkol zrealizovat maketu motorového vozu M 240.0

(Pokračování textu…)

Tovární model lokomotivy 555.088, na kterém bylo provedeno několik úprav. Kromě natření pojezdových částí a rámu černou barvou a ochozu bílou barvou byl odstraněn zvon vedle komína a nakonec lokomotiva dostala jemnou patinu na dýmnici a pojezdu
(Pokračování textu…)

skříň modelu je stavebnice z leptaného plechu od firmy DK-model. Pojezd byl sestaven z náhradních dílů lokomotivy V100 od firmy Tillig. Návod na jeho stavbu je v rubrice návody. Stavba trvala s různými přestávkami téměř rok, což bylo ale celkem ku prospěchu. Mezitím jsem se naučil kreslit si v programu CorelDraw podklady pro tisk přesných obtisků. Na modelu jsou prakticky všechny nápisy do poslední čárky podle skutečné lokomotivy.
(Pokračování textu…)

Po 2. světové válce zůstaly na našem území kořistní vozy německé řady Bi28 a Bi29. U nás byly zařazeny do provozu a označeny řadou Ci, po zrušení třetí třídy řadou Bi. „Lomozící plechovky“, jak se těmto vozům občas říkalo, jsou jako modely v nabídce různých výrobců. V tomto článku představím výsledky jednoduché „frizury“ německých a rakouských verzí modelů Tillig.
(Pokračování textu…)