Jacek-modely

Kolega, který tvoří 3D modely do hry MS Train Simulator jednou projevil přání mít ve vitríně nějaký model, který by se dal vzít i do ruky. Dostal jsem tedy za úkol zrealizovat maketu motorového vozu M 240.0

(Pokračování textu…)

Tovární model lokomotivy 555.088, na kterém bylo provedeno několik úprav. Kromě natření pojezdových částí a rámu černou barvou a ochozu bílou barvou byl odstraněn zvon vedle komína a nakonec lokomotiva dostala jemnou patinu na dýmnici a pojezdu
(Pokračování textu…)

skříň modelu je stavebnice z leptaného plechu od firmy DK-model. Pojezd byl sestaven z náhradních dílů lokomotivy V100 od firmy Tillig. Návod na jeho stavbu je v rubrice návody. Stavba trvala s různými přestávkami téměř rok, což bylo ale celkem ku prospěchu. Mezitím jsem se naučil kreslit si v programu CorelDraw podklady pro tisk přesných obtisků. Na modelu jsou prakticky všechny nápisy do poslední čárky podle skutečné lokomotivy.
(Pokračování textu…)

Po 2. světové válce zůstaly na našem území kořistní vozy německé řady Bi28 a Bi29. U nás byly zařazeny do provozu a označeny řadou Ci, po zrušení třetí třídy řadou Bi. “Lomozící plechovky”, jak se těmto vozům občas říkalo, jsou jako modely v nabídce různých výrobců. V tomto článku představím výsledky jednoduché “frizury” německých a rakouských verzí modelů Tillig.
(Pokračování textu…)

Kamarád mě pověřil přestavbou tří svých modelů lokomotiv BR52 na verze ČSD. Sešlo se mi tak najednou spolu s mými modely hned 7 němek. Takové zmenšené Setkání těžkých nákladních lokomotiv.
(Pokračování textu…)

Před časem se mi podařilo koupit lokomotivu BR52 od firmy Tillig ve slevě za 3000 Kč. Byla to ještě stará verze modelu bez digitálního rozhraní. Čekalo mě tedy celkové rozebrání modelu a kompletní přestavba

Při listování v pátém dílu knihy Encyklopedie parních lokomotiv mi padla do oka fotografie stroje 555.0213 a tím bylo rozhodnuto o podobě modelu.

(Pokračování textu…)

Na základě objednávky Královopolská postavila 2 motorové vozy, jejichž největší rychlost byla stanovena na 100 km/h a ČSD je označily M 273.001 a 02. Konstrukčně vyšly z řady M 251.2, je zde také vzhledová podobnost; bylo využito i prvních poznatků z jejich provozu. Vozy však byly dovedeny na vyšší technickou úroveň, odpovídaly novým jednotným technickým požadavkům ministerstvn železnic. Byly to první Modré šípy z Královopolské.
(Pokračování textu…)

Brno – Královopolská továrna na stroje a vagóny se na motorizaci ČSD zprvu podílela jen nepatrnou měrou, a to ještě poněkud netypicky: v roce 1928 dodala jeden nákladní motorový vůz M 140.201 pro přepravu novin, v podstatě malý dodávkový nákladní automobil na kolejích. Příznivým počinem však byl vývoj čtyřnápravového motorového vozu o délce bezmála 20 m se dvěma motory v podvozcích a elektrickým přenosem výkonu BBC (Pokračování textu…)

Vážení čtenáři,
poznali jsme se v září roku 1992 jako noví žáci tehdejšího SOU železničního (záhy přejmenovaného na ISŠ dopravy a cestovního ruchu). Součástí výuky odborných předmětů byla i praxe v různých železničních profesích (nejčastěji výpravčí) na Opavsku. Tady jsme se setkali se zajímavým dialektem oblasti, které se říká Prajsko. Chtěli jsme taky mluvit prajsky, ale protože jsme znali jen pár výrazů (prajsko – český slovník jsme měli k dispozici až ve 3. ročníku), začali jsme si vymýšlet vlastní slova, většinou přejatá z němčiny a polštiny. A tak vznikla Jackojašovština.
(Pokračování textu…)

DOPRAVNÍ ZNAČKY

V modelářských obchodech se občas dají zakoupit různé aršíky dopravních značek. Jejich sortiment je ovšem chudý a jsou vytisknuté na obyčejném papíře. Cena je také obvykle poměrně vysoká. Proto jsem oprášil učebnici autoškoly a vše jsem naskenoval.
(Pokračování textu…)

Kdo vlastní starší provedení lokomotivy BR 52 od firmy Tillig a chtěl by přejít na digitál, bude zaskočen absencí digitálního rozhraní pro zasunutí dekodéru. S tím totiž výrobce v době uvedení modelu na trh vůbec nepočítal.

Vestavba digitálního dekodéru do lokomotivy BR 52 je poměrně náročný úkol, proto si musíme poradit sami.V tomto návodu popíšu jak na to.

(Pokračování textu…)

Novinkou od http://hekttor.biz je stavebnice chladícího vozu řady Lp. V následujícím návodu popíšu jeho stavbu.
>Stavba je poměrně jednoduchá. Začneme přípravou pojezdu. U rámu vozu ohneme bočnice a na jejich výstupky připasujeme podlahu vozu. Oba díly po celé délce sletujeme. Dále ohneme brzdové přestavovače o 180°, nejlepší je ohnout tyto díly nejprve ne až do konce, mezi styčné plochy nanést kapku gelového lepidla a pak stlačit kleštěmi.
(Pokračování textu…)

Rakouskou verzi lokokomotivy BR 52 jsem se rozhodl přestavět na další mazutku, tentokrát jsem pátral po dobových fotografiích nějakého omšelého stroje z konce parního provozu. Nakonec jsem našel na internetu dvě fotky zdické mazutky 555.3060, které jsou navíc barevné. Tím bylo rozhodnuto o nové podobě modelu.
(Pokračování textu…)

Do rukou se mi dostala další novinka od http://hekttor.biz je to toužebně očekávaná stavebnice osobního vozu Bai. V následujícím návodu popíšu jeho stavbu.

Stavbenice je určena spíše pokročilejším modelářům, kteří již s pájením leptů mají nějaké zkušenosti. Přesto není stavba tak složitá jak na první pohled vypadá.

(Pokračování textu…)

Na stránkách http://www.hekttor.biz se dá objednat stavebnice vozu Balm a BFalm. Jsou to prakticky nepostradatelná vozidla, která by neměla chybět na žádném kolejišti, ať už znázorňuje lokálku nebo hlavní trať. Mnozí modeláři ale mají v případě této stavebnice obavy z ohýbání čel. Proto jsem zpracoval tento návod. Nebudu zde popisovat celý postup od A do Z, to je podrobně popsáno v návodu výrobce. Zaměřím se na konkrétní fáze stavby a možná odlišná řešení.

(Pokračování textu…)

Před časem jsem popisoval stavbu pojezdu pro lokomotivy T 444.0,1 z náhradních dílů firmy Tillig. V tomto návodu se podíváme na výrobu pojezdu pro “Pielsticky” – lokomotivy T 466.0

Kromě řady T 466.0 platí rozměry upraveného rámu i pro řadu T 457.1 (731)

(Pokračování textu…)

Při stavbě leptané stavebnice lokomotivy T 444.0 od firmy DK – model  jsem si začal lámat hlavu s tím, jaký pojezd použít vzhledem k minimálnímu prostoru v lokomotivní skříni. Místa je tu ve srovnání s epoxidovým odlitkem podstatně více, problém ale je s krajními nápravami, které podle výkresu mají trochu přesahovat přes čela kapot a tím nad nimi není volné místo pro šneky. Rozhodl jsem se tedy pro stavbu vlastního pojezdu s použitím náhradních dílů z lokomotivy V 100 firmy Tillig, čímž odpadl problém se šneky.
(Pokračování textu…)