Jacek modely

V dobách, kdy mě coby malého kluka „chytla“ modelová železnice, stavěli modeláři svá kolejiště většinou podle stále stejné koncepce autodrah, či lépe řečeno vlakodromů. Hlavní bylo nacpat na malý prostor co největší počet všeho, od mostů, tunelů až po kolotoče a jiné nesmysly. Vlaky mohly jezdit jen dokola odnikud nikam bez náznaku nějaké logiky provozu a pokud možno v co největším počtu souprav současně.

Dnes je již doba jinde. Vrcholem modelového ježdění je asi modulová železnice, kdy se jednou za čas sejdou modeláři, ze svých modulů sestaví někde v tělocvičně celou trať, na které se pak jezdí podle nějakého grafikonu se všemi zákonitostmi reálného provozu.

To však neznamená, že si jednotlivec nemůže postavit doma kolejiště umožňující stejný modelový provoz. Nebudu rozvádět prostorové možnosti, poloměry oblouků, atd. Rozepíšu se jen o grafikonech. V tom mě zpočátku ovlivnila kniha Vladimíra Zusky „Modely železnice v terénu“ a později zejména léta služby u ČD.

Námětem mého kolejiště je 8-kolejná stanice s lokomotivním depem na hlavní jednokolejné trati. Trať začíná i končí ve skrytém nádraží, které se teprve staví. Mělo by pojmout nejméně 20 souprav. Lokomotivní depo zajišťuje provoz na vedlejší trati, která má konec v dalším skrytém nádraží. V přední části kolejiště se nachází ještě malá stanice Třemešná. Celá přední část je o několik centimetrů níž než stanice Touškovice, čímž je opticky oddělena. Podobnost se skutečnou žst. Třemešná ve Slezsku není náhodná, i z mé Třemešné odbočuje úzkorozchodná trať. A i ta bude mít své skryté nádraží.

Potřeboval jsem nejdřív vymyslet jaké typy vlaků chci provozovat a nakreslit je do prázdného listu tak, aby vycházely oběhy. Nakonec jsem za základ vzal přímo existující GVD trati 310 a ten upravil podle svých potřeb. To pak vypadalo takto:

Na to navazuje zajímavější část, sestavení konkrétních souprav, vlakotvorba či řazení. Zpočátku jen v takovémto polografickém provedení.

S mými pozdějšími aktivitami kolem hry Train Simulator jsem využil možnost vložení obrázků.

Bohužel vlastní stavba či pořizování vozidel je záležitost velmi dlouhodobá oproti skládání a kombinování obrázků v tabulce Excel

S příchodem DCC jsem si také vymyslel systém adres, všechny vlaky mají podle GVD určitý rozsah adres, který je stejný pro vlaky ve všech epochách, první číslo pak určuje epochu, např. 7 – 70. léta, 8 – 80. léta, 9 – 90. léta, atd. Ne, že bych měl takové množství vozidel, tvořím jen dvě období, ale krásně se to s těmi obrázky skládá J, no není třeba toto nádherná představa?

Pro vlastní provoz na kolejišti je pak třeba všechno nějak sepsat do nějakého seznamu vlaků, aby bylo vidět na první pohled co, kdy, odkud a kam má jet. Všechny vlaky jsou tu barevně odlišeny stejně jako v listech GVD.

V mém případě je to zatím teorie, protože kolejiště zatím není vcelku a skrytá nádraží teprve vznikají.

S podobnou pečlivostí jsem vymyslel i další pomůcky GVD, přidělení hnacích vozidel depu vedlejší tratě, vozů stanicím. Nezbytné bylo vymyslet např. provoz Mn vlaků, které ve stanicích, posunují, dobírají nebo odstavují vozy. Kvůli tomu jsem nakonec vytvořil dvoudenní oběh, vlak první den přiváží ložené vozy a odveze prázdné. Druhý den je všechno obráceně. Nemusím tak před ježděním přeskládávat vozy nebo z nich vytahovat či do nich dávat imitace nákladů.