Epochy

Většina modelářů má nějaké povědomí o modelářských epochách, ale většinou se tím nějak důkladněji nezabývají. Modelují zkrátka buď ČD nebo ČSD.

Výrobci na obalech modelů uvádějí epochu, ale to je většinou příliš obecné.

Období epoch udávají mezinárodní modelářské normy NEM – zde, popis jednotlivých epoch je však pro našince příliš obecný a nic neříkající. Upravená československá norma – zde, už je podrobnější, počítá i s tzv. periodami. I tak je však spíš obecná.

Výjimkou jsou teď např. lůžkové vozy od firmy L.S. model, na obalu je kromě epochy uveden i konkrétní rok. Z toho může člověk získat konkrétní představu, do kterého období vozidlo patří či nepatří.

Řada označovacích systémů popisů a barevných řešení z jednotlivých dílčích období se v provozu překrývala – nebylo a není možné naráz přeznačit nebo přelakovat všechna vozidla.

Např. tato vozidla spadají do stejné epochy:

M 240.0113 v původním nátěru z výroby s velkou hvězdou na boku představuje začátek epochy IV., rok 1968. Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy byly hvězdy odstraněny. Nejdříve k nám vpadla vojska socialistických států (kromě SSSR např. NDR), pak byla odsunuta a zbyla zde jen vojska SSSR.

M 152.0013, T 466.0008 a T 478.3082 odpovídají začátku 70. let, kdy vyjely z výrobních závodů

V první polovině 70. let se začaly při dílenských opravách zjednodušovat nátěry, bylo to znát hlavně u motorových a přípojných vozů. U lokomotiv byly vypuštěny ozdobné pruhy a linky.

T 466.0286, T 466.2131 v unifikovaném nátěru už spadají do období po roce 1977

M 286.1011 a T 6798.1225 s výstražnými proužky na čelech patří do období po roce 1983

725.030-1, 852.007-4 a 781.598-8 už zastupují konec IV. epochy, od roku 1988 do 1993. S jinými logy by pak spadaly do začátku V. epochy. I když např. karkulka 725.030-1 dojezdila v pravidelném provozu v této podobě beze změny, stejně jako mnoho sergejů.

Je jasné, že v provozu se jednotlivá „sousední“ období prolínala, třeba takto:

Ale holý nesmysl je už toto:

T 478.3082 a 852.007-4. A přitom to podle norem patří do stejné epochy.

Až tak úplně holý nesmysl by to však nebyl, pokud bych modeloval nostalgický provoz, pak by to bylo do určité míry v pořádku.

Muzejní parní lokomotiva 18.201 např. patří do epochy V, stejně jako brejlovec 754.028-9

Ale pozor, takové zdůvodnění může vést k naprostému chaosu, když nakonec modelář má více nostalgických souprav než pravidelných a provozuje všechno se vším nehledě na epochy ani na železniční správy.

Jako modelář jsem se rozhodl stavět kolejiště z období 70. let tak, aby jednoduchými záměnami některých dobových prvků umožnilo provoz souprav od roku 1945 do současnosti.

Ponechám stranou řešení kolejiště a popíšu vozidlový park. Navzdory všem normám a tabulkám jsem dospěl k poznatkům, že každý model se dá zařadit do konkrétního časového úseku, tak pěti, maximálně deseti let. U některých lokomotiv, např. různých prototypů pak jde jen o pár let. Až příliš často u nás docházelo ke změnám, ať už v označení, nápisech nebo nátěrech.

 

EPOCHA III.
1945 obnovení ČSD, převzetí vozidel od BMB-ČMD, SŽ, převzetí kořistních vozidel, převzetí vozidel zbylých na našem území vlivem druhé světové války, postupná konsolidace – zařazení kořistních vozidel do provozu (např. 455.2), zařazení nově vyrobených vozidel do provozu (např. 534.03 apod.). Řada vozidel v provozu s označením cizích železničních správ a/nebo kořistním označením SSSR, popř. s dočasným označením ČSD, postupné přeznačování dle zvyklostí ČSD, s menšími odchylkami obnova předválečného uspořádání nápisů na osobních vozech
1949 Všeobecně zaveden mezinárodně dohodnutý systém vyznačování základních parametrů na nákladních vozech
1950 Zavedení žlutých popisů a změna uspořádání nápisů na vozidlech osobní přepravy, přestává se používat číslo ředitelství drah u označení domovské stanice
1951 zavedení rudých pěticípých hvězd na vozidla, zprvu tence žlutě olemovaných, později bez lemu
1952 zavedení správ drah (Pražská, Ústecká…), což se promítlo i do popisů a jejich uspořádání, pojem „výtopna“ nahrazen „lokomotivním depem“ – opět se postupně promítlo na vozidlech, na osobních vozech se začal používat obtisk se státním znakem
1956 zrušení třetí vozové třídy, přeznačení vozů (např. Clm 4-6304 na Blm 4-6304)
1957 přečíslování vozů podle určení (pro rychlíky nebo pro osobní vlaky) a příslušnosti k domovským stanicím Pravděpodobně ve stejné době zaveden pojem Vozové depo místo dřívějšího Vozového úseku
1958 Nové uspořádání nápisů na nových čtyřnápravových osobních vozech, později též částečně aplikováno na některých vozech starších (včetně dvounápravových)
1959 Zaveden nový způsob vyznačování parametrů nákladních vozů (tabulka traťových tříd), počátek zavedení nových jednotných návěstních držáků, následně též demontáž žebříků na čelech osobních vozů. Na osobních vozech se přestal používat státní znak
1960/61 odstraňování „lvíčků“ z hnacích vozidel, náhrada označením ČSD, přestal se používat poštovní znak (státní znak a trubka s ozdobami) na poštovních vozech, postupné doplňování nového státního znaku („pavézy“) na salonních vozech
1963 zrušení dosavadních správ drah, odstranění údajů (Ústecká dráha, Pražská dráha apod.) z popisů vozů a s tím související úprava rozmístění nápisů, na hnacích vozidlech byly posléze aplikovány nápisy Severozápadní, Střední dráha apod.
1965 Oficiální zavedení odlišení v řadovém označování střídavých elektrických lokomotiv písmenem S (dosud všechny elektrické loko E bez rozlišení), doplnění písmene U k úzkorozchodným hnacím vozidlům moderních trakcí a doplnění druhu trakce u elektrických vozů – např. TU 47.0, EMU 49.0 apod.) a písmena N u nemotorových vozů v jednotkách, přečíslování hnacích vozidel motorových jednotek
EPOCHA IV.
1966 zavedení nového systému označování vozů z troj- až pětimístných na 12-místné mezinárodní, které bylo postupně aplikováno na vozech – nejprve u vozů z novovýroby, pak u vozů pro mezinárodní provoz, později pro vnitrostátní provoz. S původními čísly ponechány jen úzkorozchodné vozy a patrové jednotky. Jiné rozmístění nápisů, v některých případech aplikované u osobních vozů ještě se starými čísly
1968 Po invazi vojsk Varšavské smlouvy snímání rudých hvězd z vozidel, na vozidlech dočasně hesla vyzývající okupační vojska k odchodu a k potrestání domácích zrádců a nejednotně aplikované různé symboly (starý státní znak nebo jen lev, československá vlajka apod.). Zavedeno mezinárodní řadové označení nákladních vozů, národní značení psáno za lomítkem
70. léta zjednodušování barevných nátěrů vozidel při dílenských opravách, návrat rudých hvězd na hnací vozidla (zpravidla menší velikosti), zavádění prvních „unifikovaných nátěrů“ na vozidla – např. celozelené stejnosměrné elektrické lokomotivy – pro naprostou nezřetelnost v provozu potom doplňovány oranžovými výstražnými proužky na čelech, posléze úpravy takto unifikovaných nátěrů aplikací krémové barvy ve středových partiích vozidel. Doplňování číslic 0 do inventárních čísel řadového označení (tak, aby byla čtyřmístná, např. T 435.001 = T 435.0001 apod.) při výměně řadových tabulek (nejčastěji za lité), na čelech motorových vozů při obnovách nátěrů. Masívnější zavádění hranatých nárazníků na vozidla (probíhalo již také v druhé polovině 60.let). U osobních vozů se na čelech přestává vyznačovat vozová skupina.
1977 zavedení jednotných nátěrů hnacích vozidel
1981 – 1982 aplikace „zkušebních“ oranžových výstražných pruhů na vozidla (do unifikovaných nátěrů vzor 1977)
1982 přečíslování a změny mezinárodního řadového označení u části nákladních vozů v důsledku změn a upřesnění mezinárodního systému. Původní národní řadové označení bylo dále uváděno odděleně a menším písmem v závorce.
1983 Zavedení mezinárodního řadového označení osobních vozů, národní řadové označení u osobních vozů zaniklo
Všeobecné zavádění 30 cm širokých oranžových a žlutých pruhů na čelech hnacích vozidel pro jejich lepší viditelnost
Vydána nová norma na nápisy na osobních vozech, všeobecné zavedení piktogramů místo textů na jídelních, lůžkových a lehátkových vozech
1987 Zavádění nového loga ČSD v oválné podobě na hnacích vozidlech a některých osobních vozech, na nákladních se nadále používalo písmenné označení ČSD ve stávající úpravě
1988 Zavedení „computerového“ označení hnacích vozidel ČSD – než došlo k výměně tabulek, byla nová čísla provizorně aplikována šablonami, k výměně tabulek přitom u některých vozidel došlo až v 90.letech). Na některých vozidlech se nové označení v provizorní či definitivní podobě (se starým označením doplněným barvou) vyskytlo už v předstihu v roce 1986, v roce 1987 se naopak na lokomotivy provizorně barvou doplňovalo označení nové.
Další unifikace nátěrů hnacích vozidel, tentokrát šlo zejména o všeobecné zavedení 60 cm širokých žlutých pruhů kolem celé skříně. U motorových a přípojných vozů tím došlo k naprosto nelogickému rozhození barevné jednotnosti.
1990 Změna barvy popisů u vozů osobní přepravy (osobní, lehátkové, lůžkové, restaurační, služební, poštovní, přípojné) ze žluté na bílou
Zavádění původních nátěrů na hnacích vozidlech, často doplněných žlutými výstražnými pruhy šíře 300 mm na čelech, příp. 600 mm okolo obvodu, poměrně rychlé rozvolnění nátěrové „disciplíny“, zavádění zcela atypických nátěrů na hnacích vozidlech podobně, jako to dělalo LD Brno při větších opravách některých vozidel (např. řady 560, 753, 754) už v 80. letech.
Více..
Změna řadového označení velké části osobních vozů v důsledku změny významu písmena „m“ v mezinárodním systému (u některých vozů pro mezinárodní provoz aplikováno již dříve), u nákladních vozů se přestává používat národní řadové značení
1991/1992 Postupné nahrazování žluté barvy ve výstražných pruzích krémovou – nejdříve u vozidel z výroby (sériové 704 z let 1991/1992 apod.), později i při opravách – např. 363, 163 apod. Zkušební zavádění nových nátěrů osobních vozů.
1992 V prosinci provedeno dělení parku nákladních vozů mezi ČR a SR, zavedení přechodného označení nálepkami „C“ a „S“ do doby, než došlo k fyzickému přeznačení vlastnické železnice
EPOCHA V.
1993 Rozdělení ČSD na ČD a ŽSR, vznik nových log.
1994 Postupné přeznačování přípojných vozů do systému „lokomotivního označování“
1995 vznik DKV, částečné pokusy o unifikaci (např. „jihlavské nátěry“ motorových lokomotiv (modrá, červená s bílými pruhy na čelech, vycházejícími z naší národní trikolóry – různé varianty – např. řady 708, 714 a 714, 749.265 apod.)
1997 Opět unifikace nátěrů všech vozidel. Pro většinu řad to znamenalo vytoužený návrat k barevným schématům z výroby, u některých ve zjednodušené podobě (např. E loko, M vozy). Zaveden jednotný nátěr osobních vozů, u něhož došlo k částečnému barevnému rozlišení mezi vozy pro mezinárodní a vnitrostátní přepravu. Nátěry přípojných vozů byly po dlouhých letech sladěny s motorovými vozy.
2001 Úpravy v řadovém označení vozů, např. Baafx, nově Btax; zavedení číselného rozlišovacího kódu v případech, kdy stejné řadové označení mělo více typů a variant vozů
2003 Vydána nová norma pro vnější barevné řešení železničních kolejových vozidel. U lokomotiv přesně definovala rozvržení barevných ploch pro jednotlivé typy, zpravidla vycházející z původních nátěrů, u osobních v podstatě zakotvila barevné řešení aplikované od roku 1997.
EPOCHA VI.
2007 Koncem tohoto roku došlo k rozdělení ČD na ČD provozující osobní přepravu a ČD Cargo provozující nákladní přepravu, zavedení mezinárodních označení v nezkrácené variantě na hnacích vozidlech, stávající tabulky řadového označení ponechány. Nová dvanáctimístná čísla „lokomotivního“ systému aplikována u některých přípojných a řídicích vozů
2008 Zavedení firemních nátěrů, nejprve ČD Cargo a později také u ČD, nová loga ČD Cargo
2009 Přečíslování všech samostatných přípojných a řídicích vozů podle nových mezinárodních pravidel (TSI); všeobecné zavedení číselného kódu typu u všech vozů
2010 Změna původně chybně určených číselných intervalů u řídicích vozů

 

Tento přehled by ale měl posloužit jen jako jakési podrobné vodítko – není např. rozebrána otázka označení stanovišť P a Z (např. ještě u M 262.0, M 284.0-1…), tabulky kuřáci x nekuřáci, pozdější náhrady nápisy a ještě později piktogramy, návěstní svítilny (např. u M 131.1 původně jednoduché…). Bylo toho daleko víc, daleko víc bylo i různých přechodových variant, kdy se např. měnily vozové třídy (klasický příklad spojený se změnou parametrů byly např. vozy původní řady Calm, po 1956/1957 Bam)….

Některé změny se realizovaly postupně i během dlouhé řady let, např. dodnes se, byť ojediněle, ještě vyskytují některé vozy z kategorie osobních v celozeleném nátěru, ač zeleno-šedý nátěr byl všeobecně zaveden v roce 1997, v 50. a 60. letech na osobních vozech paralelně existovalo několik způsobů provedení a rozmístění nápisů apod. Kromě hromadné úpravy vzhledu vozidel se také občas vyskytovaly případy, kdy se nátěr měnil v průběhu výroby některého typu vozidla (T 478.1, EM 475.1) nebo též zcela individuální úpravy, např. speciální nátěr některého vozidla pro účast na některém veletrhu nebo výstavě (475.1142, E499.144 apod.), odlišné barevné provedení měly také některé prototypy.

Nejlepším možný podkladem ke stavbě modelu jsou přímo dobové fotografie.

Závěrem bych chtěl modeláře varovat před současným vzhledem některých muzejních vozidel. U mnoha vozidel rozhodla při renovaci snaha uvést je do stavu po vyrobení, což ani není technicky možné.

Motorový vůz 831.043-5 prošel v 80. letech rekonstrukcí, jezdil pak v tehdejším unifikovaném nátěru s širokým žlutým pruhem. Při další dílenské opravě se dočkal červenokrémového (tzv. polomáčeného) nátěru se žlutými proužky na čelech. Jako historické vozidlo však dostal nátěr z výroby, z 50. let. Je to ale řada 831, která vnikla v 80. letech rekonstrukcí. Návěstní svítilny na čelech jsou ve sdružené podobě – tj. čirá i červená světla, což znázorňuje stav po rekonstrukci z 60. let. Rovněž horní středový reflektor původně vypadal jinak. Nápisy jsou současné a vůz má loga ČD.

Odstrašujícím příkladem jsou vozidla KŽC, která jsou naprostými paskvily. Při dnešní existenci mnoha publikací plných dobových fotografií je to zvlášť nepochopitelné. I když tady jde spíš o čistou komerci než nějakou nostalgii

vůz Balm opatřený směsicí historizujících nápisů z různých období a ještě špatně umístěných. Číslo vozu je 5-místné z 60. let, nátěr zjednodušený ze 70. let. Označení vozových tříd pro jistotu dvojmo, piktogram ruční brzdy obrovský. Více už to snad ani nešlo zkazit, přitom by stačilo tak málo…

Tady je jasné, že někdo udělal popisy jenom proto, aby byly a tvářily se historicky. Už z běžného pohledu na tento vůz je ale jasné, že vůz vypadá jako z pravidelného provozu (byl odkoupen od ZSSK po vyřazení) – a popisy to asi měly vylepšit. Bohužel, moc tomu nepomohly (ani ty odlévané „dvojky“ druhé vozové třídy).

Vůz 831.117, který dostal neexistující označení M 262.1117. Vůz má nápisy, které se umístěním blíží období 60. let, provedením nápisů na boku však stejně nesouhlasí. Nechybí bohužel ani lvíček z 60. let, výstražné pruhy jsou z roku 1982 a široké zkosené nárazníky téže doby. Diskutovat se dá rovněž nad bílou ozdobnou linkou a olemovanými nárazníky, z dílen žádný vůz v takové podobě nevyjel, fírové si ale často svoje stroje vylepšovali. Bohužel takto ozdobené nárazníky jsou „poznávací značkou“ všech motorových vozů KŽC.

Petr Smutek

ing. Ivo Mahel

Bohumil Šádek, ml.

7 komentářů na “Epochy”

  1. ing. Vladimír Novák:

    Dobrý den,marně sháním informaci a také odborníka,který by mi vysvětlil barevné značení nákladních
    vozů ČSD ve IV.Ep. (1968-1990). Mám např. nákl.vozy od f.Roco, oba datum revize 1968, jeden má
    bílé a druhý žluté značení. Rád bych skládal soupravy podle historické skutečnosti a nevím zda toto obojí
    barevné značení bylo souběžné,příp. v kterých letech se to,či druhé používalo.
    Další dotaz mám na značení osobních vozů ČSD, vím, že pův.např. Ba bylo přeznačeno na Bm (Aa na Am,
    Bac na Bmc nebo Bcm),mám dojem,že i výrobci v tom mají zmatek, např.Tillig v H0 má lehátkový vůz
    74753 s ozn. Bcm a rok rev.1975, přitom f.Kuehn vag.41757 (ještě nevím přesně rok) má označ.Bac. Mám dojem,že přeznačování bylo někdy kolem r.1983. I když např. vozy správy DR,co mám od. Tilliga,
    mají malé písmeno m už u modelů s datem revize 1971 (Bme), příp. 1976 (ABme).
    Ještě prosím jeden dotaz,je možné,že 3.tř. u osobních vozů ČSD se mohla u nás vyskytnout i v roce 1961? Mám dojem,že jsem je viděl v jednom starém filmu (privátním),přitom uvádíte,že byla rušena v r.1956.
    Moc děkuji za odpověď, jsem velký fanda železnice a Vaše informace by mi hodně pomohly.
    S pozdravem
    ing.Vladimír Novák

  2. Jacek:

    Dobrý den, tak za odborníka se nepovažuji, spíš dlouhá léta shromažďuji různé materiály a detaily a ty pak zohledňuji při stavbě svých modelů a kreslení obtisků pro ně.
    Na tomto článku se podíleli další dva historici, článek i přes svou délku je jen „pootevřeným okénkem“ do historie, těch detailů je mnohem více a člověk neustále objevuje nové. K těm dotazům:
    – písmeno „m“ v označení přibylo po roce 1983, tzn. vozy Am, Bm, ABm, Bcm atd. byly před tímto rokem Aa, Ba, ABa, Bac, viz katalog osobních vozů na stránkách Parostroj.
    – žluté nápisy u nákladních vozů nebyly. Pokud je mi známo, je to právě jeden z výmyslů modelářských firem. Barevných fotek ze starších období sice moc nemám, ale na žádné nejsou žluté nápisy. Na více fotkách jsou nápisy zažloutlé, špinavé, ale ne čistě žluté. Pouze na tovární fotografii vozu řady Vase jsou vidět žluté nápisy ovládání klapek, hlavní nápisy jsou ale bílé.
    – 3. třída je otázka spíš pro p. Mahela, až takovým pamětníkem nejsem a z tohoto období nemám žádné materiály. Vozová třída byla úředně zrušena v r. 1956, ale jakým způsobem docházelo k přeznačení, to opravdu nevím. I při dnešních změnách je znát určitá setrvačnost, ale u nápisů a označení jsou to spíš týdny, nanejvýš měsíce, ale ne roky. Např. změny u přípojných vozů, Baafx, atd., po rozdělení republik se barvou zatřelo ČSD, později se nalepilo logo ČD, za dva roky se zamalovalo 12-místné číslo a místo něj bylo 010 xxx-x. V letech minulých se vozy přeznačily na Btax a před pár lety se označení na boku odstranilo úplně, aby se na rám nalepilo nové v UIC tvaru (CZ-ČD). Ve všech případech to ale byly nárazové změny, kterých jsem si všiml v provozu tak říkajíc ze dne na den. Na druhé straně, jak dlouho např. trvala výměna řadových tabulek u hnacích vozidel. Pamatuji si některé lokomotivy s původní tabulkou i v polovině 90. let, i nové označení bylo zavedeno v r. 1988, atd…

  3. Miloš Vrážel:

    Velmi děkuji za výše publikovanou studii. Není to opravdu jednoduché, pokud si jsem si usmysli, že nezapojím cokoliv za cokoliv (i když jak se do toho pouštím, tak jsem nabyl přesvědčení, že na dráze je v praxi možné cokoliv včetně mnohého přečíslování jedné a té samé mašiny nebo vagonu). Dovoluji si prosím dotaz: jaký je rozdíl mezi obtiskem se státním znakem z roku 1952 a státním znakem – pavézou z roku 1961? Děkuji za vstřícnost.
    Miloš Vrážel

  4. Martin Košnar:

    Dobrý den, dotaz k epochám. Je možné, aby pár let po rozdělení Československa jezdily lokomotivy a vozy ČSD a ČD dohromady? Beru v úvahu, že 1.1.1993 nebyla veškerá technika přeznačena.

  5. Jacek:

    Dobrý den,
    přeznačování sice neproběhlo hned, ale byly to řádově dny až týdny. Roky určitě ne. Pamatuji si z té doby u nápisů ČSD na skříních přestříkané S obdélníkem jasnější barvy a stejně tak na štítcích přetřené bílé S červenou barvou. Loga se možná začala lepit o něco později nebo při dílenských opravách, to si opravdu nepamatuji. Ale samotné přeznačení tím zatřením bylo rychle.

  6. Radek Zákoucký:

    Nejsem odborník, ale zeptám se mohly se potkávat v době přeznačování tyto lokomotivy (Brejlovci) ? Jde mi o tyto 753 193-2 ČD s ČSD T478.3174 a T478.3082 …………. nebo je to holý nesmysl. Děkuji za odpověď.

  7. Jacek:

    Řekl bych, že odpověď je hned u prvních fotek, kde zrovna zelenošedá T 478.3082 je vyfocená s 852 007 coby nesmysl.
    Unifik je z roku 1988, loga ČD od roku 1993. T 478.3174 mohla teoreticky mít celočervený nátěr až do vzniku ČD, i když není moc pravděpodobné, že by v 80. letech nedostala žluté proužky. Mašiny s takovými nátěry přežily i daleko déle, až do vyřazení. Např. 750.210, 750.241, atd.
    Ale v žádném případě se nemohly setkat stroje s výrobním nátěrem a unifikem a ještě s logy ČD, je mezi nimi skoro 20 let.

Napsat komentář