Jacek-modely

Dalším modelem, jehož dokončení mi trvalo bez mála čtyři roky, je čmelák 770.025-5. Ne snad, že by stavba byla natolik náročná, spíš naopak, ale ale kvůli různým okolnostem jsem ji musel neustále odkládat. Kvůli tomu nakonec prošel zejména pojezd svým vývojem.

Stavebnice lokomotivy je od firmy DK-model, její stavbu popisovat nebudu, v tomto článku se zaměřím na pojezd. Ten jsem chtěl sestavit z náhradních dílů firmy Tillig. (Pokračování textu…)

Většina modelářů má nějaké povědomí o modelářských epochách, ale většinou se tím nějak důkladněji nezabývají. Modelují zkrátka buď ČD nebo ČSD.

Výrobci na obalech modelů uvádějí epochu, ale to je většinou příliš obecné.

Období epoch udávají mezinárodní modelářské normy NEM – zde, popis jednotlivých epoch je však pro našince příliš obecný a nic neříkající. Upravená československá norma – zde, už je podrobnější, počítá i s tzv. periodami. I tak je však spíš obecná.

(Pokračování textu…)

Firma Roco uvedla na trh další verzi brejlovce, tentokrát to byl dlouho dopředu ohlášený stroj 754 v tzv. plzeňském nátěru. O předchozímu modelu T 478.3082 jsem už psal, tato recenze tak bude stručná.

Na modelářském fóru spustil tento model opět lavinu kritiky, ale až tak tragicky bych to neviděl

(Pokračování textu…)

Těsně před koncem roku 2010 překvapila firma Roco brejlovcem, který měl být uveden na trh ještě na přelomu roku a jeho výroba nebyla dobředu ohlášena jako u ostatních verzí. Je to evidentně obchodní tah, vhledem ke konkurenci. Po krátkém váhání jsem si tedy objednal analogovou verzi modelu. Zvukové verzi jsem nevěřil, na několika záběrech modelu HO na serveru Youtube mi zvuky nepřipadaly zrovna reálné. Tvorbě zvuků pro hru MS Train Simulator se věnuji již 10 roků, takže v tomto směru jsem dost náročný.
(Pokračování textu…)

Pojezdy sestavené z náhradních dílů modelů firmy Tillig se dají postavit pro mnoho našich lokomotivních řad. Jedna z nich je také 742 (T 466.2). V následujícím návodu popíšu jeho stavbu.

Pojezd jsem začal stavět v dobách, kdy přišla na trh startová verze lokomotivy V 100 a k dokončení jsem se vrátil teprve nyní, když Tillig tento model stáhl z výroby, přestože byl o něj enormní zájem.
(Pokračování textu…)

Podzimní novinkou roku 2010 je stavebnice vozu Wa. Výběrem této řady se firma ES-Pečky určitě trefila do černého. Výrobci nás v poslední době zahrnují množstvím těžkých nákladních lokomotiv z období 50. a 60. let, ať už jsou to “němky” 555.0 a 555.1 od Tilliga nebo “sergeje” T 679.1 od Roca. Odpovídající vozy však dlouho chyběly.
(Pokračování textu…)

Kolem roku 2004 jsem začal stavět karkulku. Model jsem chtěl mít v podobě z 60. let, předlohou se mi tedy stala muzejní lokomotiva T 444.162. Skříň modelu je stavebnice z leptaného plechu od firmy DK-model. Pojezd byl sestaven z náhradních dílů lokomotivy V100 od firmy Tillig.
(Pokračování textu…)

Kolega mě před časem požádal, zda-li bych mu nevyrobil maketu vozu 892 110-8 s rozvinovacím vozem ve velikosti H0. Byl to můj první model v jiné velikosti, ale jak jsem poznal, žádné rozdíly při stavbě nebyly – model jako model. Motorový vůz je vyrobený ze stavebnice z leptaného plechu od firmy DK-model, rozvinovací vůz je od firmy Bramos, opatřil jsem jej jen jinými nápisy
(Pokračování textu…)

V roce 2008 připravila firma Deltax pro workshop, který je součástí již tradičního TT-víkendu, limitovanou sérii motorového vozu M 283.101. Model byl jako vždy nesložený, přední podvozek však již byl smontovaný. Vůz jsem si přivezl domů v “sáčkovém provedení” a začal v klidu sestavovat až další den. Chtěl jsem model trochu vylepšit. Hlavní věc, která bije do očí, je bílý interiér. S funkčním osvětlením je to nepřehlédnutelná věc. (Pokračování textu…)

Kolega, který tvoří 3D modely do hry MS Train Simulator jednou projevil přání mít ve vitríně nějaký model, který by se dal vzít i do ruky. Dostal jsem tedy za úkol zrealizovat maketu motorového vozu M 240.0

(Pokračování textu…)

skříň modelu je stavebnice z leptaného plechu od firmy DK-model. Pojezd byl sestaven z náhradních dílů lokomotivy V100 od firmy Tillig. Návod na jeho stavbu je v rubrice návody. Stavba trvala s různými přestávkami téměř rok, což bylo ale celkem ku prospěchu. Mezitím jsem se naučil kreslit si v programu CorelDraw podklady pro tisk přesných obtisků. Na modelu jsou prakticky všechny nápisy do poslední čárky podle skutečné lokomotivy.
(Pokračování textu…)

Po 2. světové válce zůstaly na našem území kořistní vozy německé řady Bi28 a Bi29. U nás byly zařazeny do provozu a označeny řadou Ci, po zrušení třetí třídy řadou Bi. “Lomozící plechovky”, jak se těmto vozům občas říkalo, jsou jako modely v nabídce různých výrobců. V tomto článku představím výsledky jednoduché “frizury” německých a rakouských verzí modelů Tillig.
(Pokračování textu…)

Kamarád mě pověřil přestavbou tří svých modelů lokomotiv BR52 na verze ČSD. Sešlo se mi tak najednou spolu s mými modely hned 7 němek. Takové zmenšené Setkání těžkých nákladních lokomotiv.
(Pokračování textu…)

Před časem se mi podařilo koupit lokomotivu BR52 od firmy Tillig ve slevě za 3000 Kč. Byla to ještě stará verze modelu bez digitálního rozhraní. Čekalo mě tedy celkové rozebrání modelu a kompletní přestavba

Při listování v pátém dílu knihy Encyklopedie parních lokomotiv mi padla do oka fotografie stroje 555.0213 a tím bylo rozhodnuto o podobě modelu.

(Pokračování textu…)

DOPRAVNÍ ZNAČKY

V modelářských obcH0dech se občas dají zakoupit různé aršíky dopravních značek. Jejich sortiment je ovšem chudý a jsou vytisknuté na obyčejném papíře. Cena je také obvykle poměrně vysoká. Proto jsem oprášil učebnici autoškoly a vše jsem naskenoval.
(Pokračování textu…)

Novinkou od (Pokračování textu…)

Rakouskou verzi lokokomotivy BR 52 jsem se rozhodl přestavět na další mazutku, tentokrát jsem pátral po dobových fotografiích nějakého omšelého stroje z konce parního provozu. Nakonec jsem našel na internetu dvě fotky zdické mazutky 555.3060, které jsou navíc barevné. Tím bylo rozhodnuto o nové podobě modelu.
(Pokračování textu…)