Úprava osvětlení a ozvučení brejlovce Roco TT

V dobách, kdy byly na trh uvedeny modely brejlovců od Roco, MTB a posléze Kuehna, řešila se v modelářských kruzích do nekonečna tvarová věrnost. Vyrojilo se plno odborníků na kdejaký ohyb a počty nýtů. Ovšem málokdo řešil ozvučení a snad nikdo možnosti osvětlení.

 

 

Největší kritiku kvůli tvarům schytal brejlovec od MTB, paradoxně tento model byl na ozvučení připraven a dala se samostatně ovládat čelní bílá a zadní koncová světla. Oproti tomu tvarově nejdokonalejší brejlovec od Kuehna se bez hrubého frézování rámu nedá ani plnohodnotně ozvučit, koncová světla lze osamostatnit řezy na desce a připojením vodičů přímo na plošky dekodéru.

Model od Roco je zlatým středem, z výroby byla už ozvučená varianta. Ale osvětlení ze všech nejhorší, protože možnosti nebyly žádné, všechny diody na jednom okruhu jako v dobách analogu. Ono je sice hezké, když má lokomotiva všechny proporce a detaily. Ale když do soupravy svítí koncovkami nebo u posunu s červenými i dálkovým reflektorem, je to jako pěst na oko. Mě osobně toto při ježdění na kolejišti irituje víc než nějaký chybějící detail.

Jediná možnost u takových modelů je vlastnoruční úprava elektroinstalace. U svých brejlovců jsem odletoval vodiče k červeným diodám, u strojů pro Mn vlaky i dálkové reflektory. Někteří kolegové zašli dále a navrhli rovnou celou desku plošných spojů, která nahradí tovární. Pro modely Kuehn existují Bedlischovy desky, bez nichž si ozvučení a provoz těchto modelů ani neumím představit.

 

Řešení pro brejlovce Roco TT nabízí Martin Černý, jehož desku představím. Podrobný popis přímo od něj je na stránkách Moduly Brno. Protože bych vyloženě opisoval, popíšu jen přestavbu svého modelu.

Desky jsou dodávány v plastové krabičce a přiložen je obsáhlý návod obsahující i záruční list.

 

Zapojení desky je univerzální, aby bylo možno použít většinu typů dekodérů. To se může zdát jako samozřejmost, ale není to tak. Pro dosažení stejné funkce je u dekodérů různých výrobců třeba použít jiná nastavení, např. pouze Zimo umí směrovou závislost všech výstupů, jiné dekodéry ji mají pouze pro výstupy F0f a F0r. V návodu jsou tabulky s příslušnými CV pro dekodéry Kuehn a Zimo

 

„Operaci“ jsem zahájil odletováním vodičů od podvozků a vyjmutím původní desky. Reproduktor na fotce je obalený plastelínou kvůli drnčení, k tomu se pak vrátím.

 

Nasazení nové desky a přiletování vodičů od podvozků je otázkou pár minut. Jediný problém u nejen brejlovců, ale i jiných modelů Roco nebo Piko jsou plíšky, které musí dosednout na kontakty motoru. To chce trochu cviku, pro tento účel jsem měl už v konektoru dekodér a na programovací koleji jsem zkoušel načíst adresu. To se u Lenze nepodaří bez připojeného motoru.

 

Po správném sesazení jsem začal laborovat s reproduktory. Původní kostka Zimo už měla nějaké roky za sebou a když už jsem model rozebral, vylepšil jsem i toto. Moje ideální představa jsou dva reproduktory jako v brejlovcích nebo bertách HO. U nich jsou na stejném místě výlisku dvě vaničky pro nalepení reproduktorů Zimo 10×15, přičemž jedna vanička má menší objem. Výsledkem je perfektní zvuk. Ale pozor, toto je možné pouze s dekodérem MX645, dva reproduktory mají dohromady impendanci 4 ohmy. S dekodérem MX658 musíme použít jen jeden osmiohmový reproduktor.

I v ozvučení jsou však snahy jiných o vylepšení. Spolek MZSP nabízí reproduktory s ozvučnicemi z 3D tiskárny, které jsou tvarované na míru konkrétním továrním modelům. Pro brejlovce Roco je nabízen větší reproduktor 18×13 mm s ozvučnicí, jež lépe využívá volné místo. Výsledný zvuk je pak o poznání plnější.

 

V době psaní článku jsem měl stejný reproduktor jen pro sergeje Roco, měl ještě větší ozvučnici, takže jsem se pustil do experimentování. Po odfrézování části výlisku v modelu a části ozvučnice šlo vše krásně sesadit.

 

 

A zpátky k osvětlení. Po usazení reproduktoru jsem teprve přiletoval původní desky čelních reproduktorů. Ty se nasadí do drážek rámu. Po ověření funkčnosti už zbývalo jen chumel drátů pečlivě zastrkat do drážek a naohýbat, aby nic nepřekáželo.

Pod dekodérem je na desce kousek izolační pásky. Pro jistotu.

 

Poslední prací bylo odloupnutí plastových stínítek a nalepení na nové desky.

 

Před nasazením kastle se znovu vrátím k drnčícímu reproduktoru. Tohle je velmi často nemoc modelů Roco, u brejlovců v TT i HO je nejčastější příčina výlisek střední části střechy, který rezonuje. Doporučuji jej po obvodu přilepit.

 

 

Tady je výsledek

F0 – poziční světla

 

F0 + F1 – koncová světla

 

F0 + F2 – dálková světla

 

F3 – světla posun, jedno nebo dvě poziční světla na obou čelech. U zvukového projektu současně poloviční rychlost.

 

 

Nevýhodou je závislost koncových světel na pozičních, nelze tak realizovat postrk. Aspoň tedy s dekodérem Zimo MX658n18. U dálkových světel to nevadí. Rozhraní next18 toho moc neumožňuje.

Druhou slabinou co mě napadla, je nemožnost připojit kondenzátor pro překlenutí výpadků proudu. Na řešení už autor pracuje.

 

V návodu k desce se píše o nastavení CV37 pro verzi ČD (2 poziční na obou čelech) nebo ČSD (1 poziční na každém čele). Hned po oživení modelu jsem ale zjistil příjemnou věc, nastavení pro ČSD je v podstatě univerzální. Při zapnutí pouze F3 svítí jedno poziční světlo, při kombinaci F0+F3 svítí obě. Pro ČD se to tak dá používat pro dvě návěsti, „hnací vozidlo při posunu“ nebo „obsazené hnací vozidlo“.

Zvukové projekty upravím dosazením potřebných CV pro desky obou autorů. Mapování světel je stejné jako ve stávajících projektech

Případný zájemce pak nebude nic upravovat.  Při koupi dekodéru jen bude muset prodejci sdělit podrobnosti o modelu a autorovi desky.

 

Shodou okolností ve stejný den jsem si mohl přečíst o osvětlení z dílny „JBR digital“. Tato deska je určena pro dekodér Zimo MX645 s konektorem plux22. Díky většímu počtu výstupů bude možné osvětlit i stanoviště strojvedoucího. Koncovky a dálkové jsou tu samostatné. Se zvukovým dekodérem MX645 mě pak napadá instalace dvou reproduktorů jako v HO.

 

Zde by se nabízelo nějaké srovnání, ale tomu se záměrně vyhnu. Jednak nemám zatím obě desky, jednak se nejedná a běžně dostupné tovární výrobky, které by si konkurovaly. Tady je třeba vyzdvihnout snahu každého, kdo něco takového vymyslí, vytvoří a ještě je ochotný nabídnout dalším modelářům.

 

Petr Smutek

Napsat komentář