Spřáhla Peho 330 v praxi

Někdy koncem minulého roku přišla firma Peho s novým spřáhlem umožňujícím elektrické propojení vozidel pomocí magnetů. Tenkrát to někdo okomentoval, že po tom asi skočí každý téčkař. Byl jsem jedním z takových, zastavování souprav na místech kam člověk nedosáhne a zpravidla před nějakou návštěvou mě přímo rozčiluje, stejně tak neustálé leštění kolejí. Po půlroce mám z provozu poznatků tolik, že z toho vznikl tento článek

Spřáhlo je velmi jednoduché, dva magnety přitahují magnety druhého spřáhla a současně vytvoří elektrické spojení. Magnety jsou ve spřáhle umístěné s opačnou polaritou, zabraňuje to nesprávnému spojení.

Měl jsem soupravu vozů 810 + 010 + 810 vybavenou spřáhly Krois, u kterých je možné rozpojování a spojování, ale jen teoreticky. V praxi je to vyloženě operace s lupou a pinzetou. Nějaké přidávání nebo odebírání vozů za provozu vyloženě vyloučeno. Zkusil jsem právě tady záměnu za Peho. Souprava jezdí naprosto spolehlivě bez výpadků proudu, dá se velmi snadno rozpojovat, přidávat vozy, atd. Dá se nastavit dlouhý rozjezd, světla neblikají, zvuky nevypadávají. Po této zkušenosti jsem chtěl tato spřáhla použít všude kde se dá. A tady jsem už narazil na různé problémy.

 

Tuhost kinematiky

Magnety jsou poměrně silné, neporadí si ale se silnými pružinami kinematik v ostrých obloucích. Zejména u dlouhých vozů. Jakmile se spřáhla v oblouku ohnou, dojde ke ztrátě elektrického spojení, ve stoupání rovnou k rozpojení soupravy.

Vymyslel jsem jednoduché řešení. Aby spřáhla byla vždy proti sobě, stačí na jedno přilepit plíšek ve tvaru U. Rozpojování to nevadí a funguje to perfektně.

 

Hmotnost soupravy

Ani tento plíšek ale nepomůže u dlouhých souprav. Mám soupravu sedmi vozů Ampz, Bmz, u které jsem musel vyřešit sbírání proudu nejen kvůli lokomotivě, ale i poblikávání osvětlení vozů. Malé kondenzátory tomu taky nezabrání. Napadlo mě rohy plíšků mírně zahnout, aby přes ně spřáhlo nešlo vysunout. Vozidla se pak dají rozpojit jen zvednutím, ale to je jen malá daň za spolehlivý provoz. U souprav, které se v provozu nerozpojují není co řešit.

 

Nákladní vlaky

Spřáhla Peho jsem zkusil i u dvou souprav nákladních. Zde nejvíce vyniknou velmi pomalé rozjezdy. Stačí k tomu vybavit jeden nebo dva vozy za lokomotivou odběrem proudu.

 

Vůz Uacs sbírající proud z os

 

Vůz Daa-k vybavený sbíráním proudu ze všech kol

 

Nedostatky

Určité procento spřáhel mělo vadu, jeden magnet se po rozpojení spřáhel uvolnil a zůstal na protějším spřáhle. Nalepil jsem ho zpět potřením sekundovým lepidlem a spojením spřáhel. Pinzetou by to vzít nešlo. Lepidlo se nesmí dostat na drátek pod magnetem. Asi dva kusy spřáhel nevedly proud vůbec.

 

Čistota kolejí

Prostá rada, kterou člověk slyšel stokrát, musíš čistit koleje… Tomu se říká opravdu rada „k nezaplacení“. Ale co když jsou těch kolejí desítky nebo stovky metrů… Co skrytá nádraží obsazená soupravami, nepřístupná místa, tunely. To aby si člověk před každým ježděním vzal dovolenou. O ulámaných nebo zohýbaných návěstidlech, sloupech a všeho ostatního u kolejí nemluvě. Ještě že jsem se nikdy nepustil do zatrolejování.

Čištění kolejí se nevyhneme nikdy, ale s takto upravenými soupravami se jeho četnost dá omezit z „neustále všude“ na „sem tam někde“.

 

Čistota sběračů

Stejně tak je třeba dbát na dobrý odběr modelu. A nemusí jít pouze o nečistoty nabrané jízdou. Momentálně největší problémy mi dělají některé novější modely MTB, které výrobce od jisté doby maže snad kilem vazelíny. Při jízdě se to zahřeje a vyteče

 

Ještě pár slov k špíně na kolejím

Největší znečištění paradoxně nepůsobí prach, ale bandáže lokomotiv. Právě ta guma nasbírá plno nečistot a po čase se začne drolit a ulpívat na kolejnicích. To jsou takové hnědočerné tečky. Je lepší jezdit bez bandáží pokud to jde. Druhá věc je černání hlav kolejnic, stačí zatlačit a přejet prstem i den po čištění kolejí. Údajně jde o vylučování nějaké látky působením elektrického proudu, třeba to někdo znalejší vysvětlí.

 

Závěr

Mnozí namítnou, že není nad obyčejný kondenzátor. Po popsaných zkušenostech se spřáhly jsem zjistil, že s nimi je provoz mnohem spolehlivější. Největší problém je totiž pomalý rozjezd a brždění, např. s dráhou metr a více. Pokud se vozidlo pohybuje krokem a dojde k výpadku napájení, nepomůže ani superkondenzátor. Účinnost kondenzátorů navíc strmě klesá se zapnutými zvuky.

Spřáhla Peho 330 jsou výborným řešením, ale také ne stoprocentním bez výše popsané úpravy. Je to však dobrý kompromis oproti vozidlům propojenými napevno káblíky

 

Petr Smutek

3 komentáře na “Spřáhla Peho 330 v praxi”

  1. Zdeno:

    Prach ma elektricky naboj a koleje jsou napajene. Tim padem koleje pritahuji ten prach a ten se obzvlast rad se prichytava na ciste mista, teda hlavu kolejiva.
    Bandaze jsou opravdu svinstvo a je dobre se jim vyhybat.

    Sveho casu jsem premyslel nad tim, pouzit na modelu jednu napravu a na tu nalepit cistici prouzek bavlny. A to pohanet motorkem na trosku vyssi rychlosti nez samotny model.
    Nedokazal jsem ale tu bavlnu nalepit tak, aby lepidlo neprosaklo a neztvrdlo to.

  2. Proky1:

    Dobrá věc.mam je na rosničkach Tillig jinak to nejede a nejede

  3. Ladis-63:

    Taky jsem to spřáhlo včera osadil na BR 86 alias 455 a „hitlák“ a jízdní vlastnosti se výrazně zlepšily. Ten plíšek jsem si preventivně taky vyrobil, ale v mém případě ho zatím nepotřebuju, magnety se zdají dost silné.
    Zdeno: taky jsem zkoušel, jak si čištění kolejí usnadnit. Vyrobil jsem si dva „čistící “ vagony, jeden s filcem (ten vždycky napustím lihem) a druhý s čistící houbičkou, nebo co to je. Každý váží cca 200g a musí to tahat dvě mašiny, ale stejně to není ono. Ta ruka s „patřičným“ přítlakem má svoje kouzlo. Horší je to v tunelech………..

Napsat komentář