Čmelák MTB

V září 2018 byly na lipském veletrhu firmou MTB představeny modely čmeláků T 669.0 a T 669.1. Tato novinka byla pečlivě utajená. Možná proto, že v modelářských kruzích se několik let šířily různé fámy či „zaručené“ zprávy o těchto lokomotivách od Roco nebo Piko.

 

Model nátěrem spadá do epochy IV, období po roce 1977, kdy byly zavedeny pro motorové lokomotivy unifikované celočervené nátěry s šedým pojezdem.
 

Lokomotiva je zabalena v klasické krabičce stejných rozměrů jako ostatní téčkové modely. V sáčku s doplňky najdeme kromě houkaček a univerzálního výlisku se stěrači a hadicemi ještě výlisky s brzdovými válci.

  

 

Základní údaje:

Hmotnost: 198 gramů (včetně dekodéru a reproduktoru)

Délka přes nárazníky: 144,5 mm (skutečnost 17240 mm, přepočet 143,6 mm)

Délka rámu: 133,4 mm (skutečnost 16000 mm, přepočet 133,3 mm)

Rozvor podvozků: 34,1 mm (skutečnost 4000 mm, přepočet 33,3 mm)

Vzdálenost otočných čepů: 72,1 mm (skutečnost 8660 mm, přepočet 72,1 mm)

Průměr kol: 8,5 mm (skutečnost 1050 mm, přepočet 8,7 mm)

Výška: cca  38 mm (skutečnost 4635 mm, přepočet 38,6 mm)

Šířka: 26,3 mm (skutečnost 3150 mm, přepočet 26,2 mm

 

Výsledky měření mě příjemně překvapily, rozměrově model odpovídá skutečnosti.

 

  

 

 

 

Rozebírání modelu

Kastle drží v rámu západkami na čelech. Pro jejich vycvaknutí u jiných modelů MTB slouží plastový výlisek, který zde chybí. Asi se předpokládá, že každý vlastní některý předešlý model. Dá se použít jakýkoliv plastový nástroj, který nepoškrábe lak.

 

   

 

Tvar

Výrobky MTB vždy vzbuzují vášně, vždy se vyrojí plno odborníků na kdejakou křivku. Při celkovém pohledu působí proporce věrně, zaujal mě snad jen tvar střechy kabiny, která se mi zdála méně vyvinutá v porovnání s mnou stavěným modelem ze stavebnice DK-model. V době jejího vzniku se autor chlubil jak lezl po střeše s metrem a má vše na desetiny milimetru správně. Udělal jsem proto srovnávací fotky a musím konstatovat, že tyto partie u MTB jsou skutečné mašině blíž. Střecha DK-model je příliš zkosená.

 

Porovnání čel. Zde mi přijde pro změnu blíž DK-model, více odpovídá profil střechy. U MTB by měl být větší dálkový reflektor, u DK-model jsou malá poziční světla. Makrofotky ukazují i nedostatky povrchové úpravy, ovšem u rukodělného modelu v mnohem větší míře.

 

Krajní okna kabiny by měla mít více kulaté rohy. Tyto a některé další detaily byly zřejmě použity z modelu 742 i s kritizovanými chybami. Podobných srovnávacích fotek by se dalo udělat více, jenže pak člověk zjistí, že stejné chyby se najdou i u jiných modelů, např. zrovna hranatá okna kabiny u leptů.
Masky podvozků jsou krásně propracované, s doplňkovými brzdovými válci to vypadá opravdu parádně.

 

Povrchová úprava

Nástřik a potisk je v obvyklé kvalitě MTB, kvalita se ukáže až u složitějších barevných mutací s různými pruhy. Potisk na rámu je ostrý, krásně čitelný. Nápisy na kabině jsou rozmazané.

 

Detaily 770.071-9

autor fotografií: Michal Chmulík


 

Jízdní vlastnosti

Z poskytnutých kusů jezdily všechny jemně a plynule. Poháněné jsou všechny nápravy. Spolu s vysokou hmotností to zaručuje velkou tažnou sílu. S testovanou soupravou 13 vozů v třicetipromilovém stoupání v oblouku neměl čmelák žádný problém.
Osy dvojkolí jsou vybaveny kuličkovými ložisky. To bylo předmětem mnoha otázek a spekulací, tak takto to vypadá:

Nejsem odborník na mechaniku, ale dvojkolí s nalisovanými ložisky na osách jsou v podvozcích zcela volně, navíc v kile vazelíny. Jakési kluzně valivé uložení. Moc nerozumím smyslu ložisek, možná výlisky podvozků déle vydrží, rozdíl v jízdě čmeláka a jiného modelu MTB bez ložisek nevidím. Teoreticky by měl být menší jízdní odpor a tím odběr motoru, ale to bude úplně zanedbatelný rozdíl.
Spíš to chtělo snahu přenést do pořádného ozvučení nebo jiných detailů.

 

Srovnání s jinými modely

Nejvíc se nabízí porovnání s většími bratříčky od Roco a Piko. V podstatě ani jeden model není naprosto dokonalý, na všech se najde nějaký nedostatek, u Piko jsou to třeba tlusté rámy oken, u obou pak silně zjednodušené závěsky podvozků.

V dobách nedávno minulých mi rukama prošlo nemálo čmeláků a nemůžu je zde nepřipomenout

T 669.0 z epoxidového odlitku. Pojezd je mosazný. Moje práce z roku cca 2008

 

Velký pokrok o rok později, T 669.0 z leptu na stejném pojezdu, taky moje práce

 

Makety kastlí KuBer na mosazných pojezdech, za povšimnutí stojí zejména křivá střecha kolem žaluzií a tvar dálkového reflektoru. Rok 2012, takové modely se běžně prodávaly za cenu kolem 5000 Kč. Analog, bez osvětlení…

 

Zde prezentace kastlí od výrobce, v nabídce stále i v době psaní tohoto článku, nekupte to !

 

Existovala i jiná liga, zde kolegův model od ES-Pečky. Kastle ze stavebnice DK-model, podvozky Deák.

 

 

Model to byl velmi pěkný, ovšem analog za 9500 Kč. Tady je ještě jeho video, pro nízkou hmotnost utáhl na mém kolejišti jen jeden vůz

 

A nemůžu nezmínit svoji chloubu 770 025-5, o níž jsem psal dva  články. Při srovnání s MTB působí velmi mohutně.

 

To mi nedalo a nafotil jsem ještě dvě fotky MTB s jinými modely, zde to sedí.

 

Elektronika a ozvučení

Elektronika je stejná jako u modelu 742, umožňuje samostatně spínat poziční, koncová a dálková světla, dále světlo v kabině a poziční světla pro posun.
Ozvučení je bohužel opět problematické, to je téma na samostatné pojednání, které bude následovat.

 

Závěr

Svého čmeláka ze stavebnice DK-model jsem stavěl několik let. Postupně bylo třeba řešit pojezd, motor, elektroniku, ozvučení a mnoho dalšího. Měl jsem rozpracovaný ještě  jeden model, ten však šel do světa v den, kdy se na stránkách MTB objevil obrázek T 669.0. Model vypadá slušně, nějaké chyby se najdou, ale stejným pohledem najdu jiné, dosud neviděné chyby i u toho leptu, k čemuž jsem došel hned po vyfocení výše uvedených srovnávacích obrázků. V každém případě považuji za ztrátu času stavět od nuly něco, co se dá koupit hotové. Je jednodušší to za zlomek času upravit k obrazu svému, v mém případě se bude jednat o úpravu ovučení. Ale o tom bude další článek.

Čmeláků v TT od Piko bychom se zřejmě nikdy nedočkali, od Roco už vůbec ne, když s velikostí TT rovnou skončilo. Od MTB bude i jedničková řada s vahadly místo závěsek, čehož se modeláři nedočkají ani v HO.

 

Petr Smutek

3 komentáře na “Čmelák MTB”

  1. Rosťopiš:

    V tomhle případě se nebojím napsat, že jde o nejpovedenější model, co od MTB zatím vyjel. Zkoumal jsem ho zevrubně už v Lipsku a nebýt dvou pro mě zásadních chyb, asi bych bez něj neodjel. Tou první a nejviditelnější je střecha kabiny. Při pohledu na lokomotivu z boku střecha kabiny končí níž než jsou okapy střech strojovny. U modelu MTB je všechno v jedné rovině a tak budka vypadá masivně a podezřele, zároveň to způsobuje tu plošší střechu. Druhým nedostatkem je to, že rám skutečné lokomotivy se směrem k čelům zužuje, což na modelu MTB také není. To dělá z rámu dojem takové cihly na podvozcích, navíc bez podrobnějších detailů. Pro někoho ptákoviny, pro mě důvod zůstat u leptů. S těmi je sice nemálo práce, ale výsledku se dá dosáhnout takřka bezchybného a za nepřesnosti pak s čistým svědomím můžu nadávat tak leda sobě. Čím mě naopak MTB proti starší produkci mile překvapilo je detailnost a plastičnost kapot strojovny, stejně tak masky podvozků, to jsou zkrátka povedené celky. Na fórech probíraný tvar střechy kapot a čelních kšiltů se mi zdá celkem povedený, tam ten dojem podezřelosti vytváří hlavně netrefený reflektor. Tak snad to příště bude zase o kousek lepší…

  2. Luboš:

    Je na modelu pár věcí nečmelákovských. Velmi mohutný rám lokomotivy a z toho vyplývající výška čelníku. Poslední schůdek je nápadně vyšší. Aby byla lajna s rámem. Střecha kabiny z bočního pohledu nesedí a okna vysoko. Škoda škoda škoda. Víte, je to jen hračka. Klidně bych si připlatil za lepší propracovanost.

  3. Jacek:

    Nechci v žádném případě obhajovat nějaké nedostatky modelů MTB, na věc se dívám jako modelář, který pár čmeláků postavil. Z odlitků i leptů. Nějaké chyby se tu najdou, ale stejným pohledem prostě vidím jiné nedostatky i u toho DK-modelu. Píšu to v tom článku, jsou tam i srovnávací fotky.
    Modelu MTB bych vytkl chybějící zúžení rámu a zakončení střechy budky, střecha u DK-model dle fotek zjevně taky správně není…
    Na to zúžení jsem v článku zapomněl. Tyto dvě věci jsou však natolik nicotné, že bych rozhodně nestavěl vše od nuly x měsíců. A vím o čem píšu, o stavbě leptu jsou tu dva články. To je vyloženě ztráta času, který můžu věnovat něčemu co nikdo nevyrobí. A nebo u modelu, kde jsou ty rozdíly až příliš nápadné, např. M 296.1 v HO. U ní je střecha nižší o 3 mm, plochá čela, atd. Tam to smysl má.

    Druhá věc je hodnocení modelu pouze podle pojmů a dojmů. Velmi mohutný rám? Kde, v čem? Tak pro zajímavost měření:
    Výška rámu: MTB 4,6 mm, DK-model 4,6 mm
    Šířka rámu ve středu lokomotivy: MTB 25,9 mm, DK-model 26,4
    Výška čelníku ve středu: MTB 7,76 mm, DK-model 8,29 mm
    Šířka čelníku: MTB 24,1 mm, DK-model 24,2 mm

    To zúžení na čelech dělá čelech rámu DK-model 0,5 mm. Ale přesně o tuto hodnotu je rám oproti MTB širší

    Podle měření a zejména fotek působí mohutně DK-model, tak nevím. Rozdíl toho třetího schodku je spíš už v setinách než desetinách milimetru, u DK-modelu je to taky, jen jsou schody širší. To už je počítání nýtů.

Napsat komentář