18 201

V roce 2010 uvedla firma Roco na trh dlouho očekávanou novinku, lokomotivu 18 201 ve velikosti TT. Model je nabízen ve 4 variantách, zelený nebo červený a obojí v analogovém nebo digitálním provedení

I když se jako modelář věnuji jedině a pouze vozidlům ČSD a ČD, u této lokomotivy jsem neodolal a našetřil jsem si rovnou na digitální verzi se zvukem.

Předloha modelu

Německá rychlíková lokomotiva 18 201 vznikla přestavbou lokomotivy 61 002 v letech 1960 – 1961. Důvod přestavby byl ten, že lokomotiva 61 002 nebyla použitelná pro běžný provoz a dále ten,  že výzkumný ústav ve VES-M Halle naléhavě potřeboval lokomotivu, která by byla schopná jet rychlostí alespoň 160 km/h za účelem testování osobních vozů.

V roce 1967  byla 18 201 přeměněna na vytápění olejem. Po přechodu na elektronický systém značení bylo stroji přiděleno číslo 02 0201-0. Dne 11. října 1972 během zkušebního provozu bylo dosaženo maximální rychlosti 182,4 km/h. V důsledku toho je nejrychlejší, provozní parní lokomotivou na světě, a také drží světový rekord pro největší hnací kola (průměr 2.30 m).
Když nebyla lokomotiva vyžadována pro zkušební jízdy, vozila v pravidelném provozu expresní vlaky až do roku 1970.

Od roku 1980 lokomotiva slouží pro vozbu zvláštnívh vlaků, často jezdí s přídavným tendrem, aby nebylo nutné zbrojit vodu.

4. dubna 2002 byla lokomotiva předána na opravu firmě Dampf-Plus v Meiningenu. Místo svého původního zeleného nátěru dostala 30. dubna 2002 nátěr odstínem RAL 3003, červení rubínovou. Sponzorem byla firma Roco. Tento zvláštní nátěr měla až do 10. července 2005, kdy dostala opět původní zelenou odstínu RAL 6020.

Technické údaje

Označení 18201 od 1970: 02 0201-0
Počet kusů 1
Výrobce Raw Meiningen
Uspořádání náprav 2’C1′ h3
Typ S 36.20
Rozchod 1435 mm
Délka přes nárazníky 25,145 mm
Služební hmotnost 113.6 t
Hmotnost včetně tendru 172.0 t
Adhezní hmotnost 62.3 t
Tlak na nápravu 20.8 t
Nejvyšší rychlost 180 km/h
Indikovaný výkon 1,581 kW
Průměr spřažených kol 2,300 mm
Průměr předních běhounů 1,100 mm
Průměr zadního běhounu 1,250 mm
Počet válců 3
Průměr válců 520 mm
Zdvih pístů 660 mm
Tlak páry 16.3 bar
Plocha roštu 4.23 m²
Výhřevná plocha přehřívače 83.80 m²
Výhřevná plocha kotle 206.30 m²
Tendr 2’2′ T 34 + přídavný tendr
Objem vodojemu 34.0 m³
Objem olejové nádrže 13.5 m³

Model

Původně jsem chtěl napsat nějakou recenzi, ale nechce se mi kvůli tomu model rozebírat, abych ho nafotil ze všech stran. Podrobné fotografie jsou např. na stránkách Davida Struppa.

Zaměřím se tak hlavně na digitál a zvuky.

Dekodér má tyto funkce:

F0 – světla zap/vyp

F1 – zvuk zap/vyp

F2 – píšťala krátká

F3 – píšťala krátká

F4 – zvuk svěšování/rozvěšování

F5 – píšťalka výpravčího

F6 – Režim posunu (poloviční rychlost, klasicky jako F3 u obyčejných dekodérů)

F7 – Kompresor

F8 – Injektor

F9 – Olejový hořák

F10 – pískování

F14 – hlasitost (nezkoušel jsem)

Při rozjezdu modelu se na chvíli ozve syčení páry unikající z odvodňovacích ventilů a podle otáček kol jsou pravidelně slyšet výfuky parního stroje. Při ubrání výkonu se výfuky ztiší a při zastavování pískají brzdové zdrže. Některé zvuky, např. kompresor, injektor a hořák, se aktivují po nějakém čase samy, působí to efektním dojmem. Zvuky jsou poměrně hlasité, večer jsem byl doma okřiknut, ať už s tím vlakem nejezdím, že je v TV filmJ

Jediná vada na kráse podle mě coby zvukaře MS Train Simulátoru je nesprávný počet výfuků na otáčku kol. Skutečná lokomotiva je tříválcová a pokud není parní stroj sdružený, ale trojčitý, měla by lokomotiva vydávat 6 výfuků na jednu otáčku kol. Vydává jich však 8, to by předloha musela mít parní stroj čtyřčitý. Předpokládám, že tohle ale půjde nastavit v CV dekodéru.

Hned jsem si (jako u každého modelu)  pohrál s nastavením akcelerace a zpomalení. Model je řádně těžký, má dobrý odběr proudu, takže snese i pomalejší rozjezd bez výpadků. Maximální rychlost jsem snížil na traťovou rychlost kolejiště, přeci jen 180 km/h přes Touškovice jezdit nebuduJ V nastavení maximální rychlosti je mimochodem obrovská výhoda digitálu. Jakýkoliv model na plný výkon jede jen tolik,  kolik si člověk nastaví.

Při případných malých výpadcích proudu na znečištěné koleji lokomotiva jede dál, vypadne pouze zvuk. To je dost důležitá vlastnost, vlastním ještě jeden zvukový dekodér ESU se zvuky berty T 478.1, u té ale při sebemenším výpadku model okamžitě stojí a rozjede se teprve po „nastartování motoru“

Tady je video z kolejiště:

Závěrem

Model „osmnáctky“ je velmi kvalitní, firma Roco ve velikosti TT opět zvedla laťku o hodně nahoru. Lokomotiva vypadá na kolejišti opravdu impozantně.

Teď by někteří mí kolegové mohli namítnout, že na ryze českém kolejiště by neměla taková „echt“ německá lokomotiva co dělat, potažmo s celou německou soupravou osobních vozů. Záleží ovšem na úhlu pohledu. Model spadá do epochy V., čili do současnosti. Předloha se na českých kolejích už mnohokrát objevila na různých oslavách a objevuje se často i v rámci různých jízd pro fotografy.

No jsem zvědavý na vaše komentáře:-)

5 komentářů na “18 201”

  1. Jarda:

    Zdravím.Moc krásný stroj.Pára to je moje.Škoda,že se mě nehodí.

  2. Vlada:

    Ani ja jsem tomuto skvostu neodolal a nakup a pritomnost na kolejisti si omlouvam stejnym zpusobem – budou to nostalgicke jizdy…
    Jake vagony za tim pouzivas? Snazil jsem se najit nejake autenticke fotky/zpravy z jizd, ale konkretni typy vozu jsem z toho moc nevykoumal.

  3. Jacek:

    Několik fotek ze zvláštních jízd v roce 2008 je na http://www.zelpage.cz/ . Vozy jsou v soupravě různé, ale nevypadají na zrovna muzejní. Modely vozů typu Y teď nemá cenu kupovat dokud nebudou v novém provedení.
    Mě zaujaly modely vozů typu „Schürzenwagen“, jeden vůz 1./2. třídy má lokomotiva už za sebou na fotce v úvodu článku. Nabídka všech těchto vozů je např. tady – http://www.hobby-shop.cz/sh/hled2.php?jazyk=cz&kateg=8981&typ=2&category=1534&change=1
    Těžko říct jestli skutečná 18 201 k nám někde zajela s takovou soupravou, ale u německé soupravy na českém kolejišti takové detaily nebudu řešit:-)

  4. Vlada:

    Jo, tyhle vozy jí docela sluší. Ale představa další nemalé investice do alespoň pěti vozové soupravy mne moc neoslovuje (ve světle právě uskutečněného nákupu této loko a výhledu na bastarda a brejlovce…). Takže zatím nejspíš provedu gnerální rekonstrukci těch nejstarších BTTB rychlíkáčů (http://www.volny.cz/nex/tt_katos/os4a.htm) a výhledově (až budu v důchodu…) postavím soupravu nostalgického Orient expresu 🙂

  5. Radek:

    Já si ji také koupil, v červené barvě a to jsem říkal, že cizí správy nebudu kupovat, ale provedení a cena mne motivovali pořídit si rudého ďábla:-) Zavěsím za to cokoliv osobního, co mám. Nemám s tím problém a to jsem celkem puritán. 🙂 Jezdí to s čímkoliv na nostalgických jízdách. A v merku mám ještě jednu parní lokomotivu a nějakou elektriku zahraničních správ. Klasika je klasika. Když to peněženka dovolí…

Napsat komentář