18 201 úprava zvuku podruhé

Po roce se znovu vrátím k nastavení zvuků u lokomotivy Roco 18 201. V prvním článku jsem popisoval správné nastavení počtu výfuků na otáčku kol. Teď se mi dostal do rukou přeložený manuál k dekodérům ZIMO, možností v nastavení je tam poměrně hodně, je škoda, že tovární model není lépe nastaven už od výrobce.

První věc, kterou jsem změnil, je závislost zvuků parního stroje na zátěži motoru. Vypadá totiž dost blbě, když parní stroj funí na plný výkon i při jízdě z kopce nebo při brždění.

Podle manuálu je potřeba před vlastním nastavením provést kalibrační jízdu, přikládám přímo příslušnou pasáž:

Automatická měřicí jízda k určení základního zatížení motoru:
Následující procedura je nutná pro umožnění závislosti rázů páry (hlasitost a zvuk) na zatížení
(stoupání, hmotnost vlaku,…), popř. optimalizaci oproti defaultním hodnotám.
Technické zdůvodnění:
Závislost zvuku na zatížení vychází z měření EMS (= elektromotorická síla) v dekodéru, které je primárně určeno
pro regulaci (vyrovnání zátěže), která přivádí do motoru více nebo méně energie s cílem udržet rychlost jízdy konstantní.
Aby dekodér mohl skutečně přehrávat zvuk odpovídající jízdní situaci, musí nejprve vědět, jaké hodnoty
se naměří při „nezatížené jízdě“ (tzn. rovnoměrné jízdě lokomotivy nebo vlaku na vodorovné přímé trati), tedy jak
velké je „základní zatížení“ vozidla nebo vlaku; toto je u modelové železnice kvůli ztrátám v převodech, sběračům
proudu aj. většinou výrazně větší než ve skutečnosti. Odchylky od tohoto „základního zatížení“ budou potom
v pozdějším provozu interpretována jako stoupání nebo klesání, což vyvolá příslušně změněné rázy páry.
Zahájením pomocí pseudoprogramováním
CV302 = 75
se uskuteční automatická jízda k sejmutí měřicích dat základního zatížení ve směru vpřed;
POZOR: lokomotiva (nebo vlak) se přitom pohybuje automaticky, přičemž musí být k dispozici
volná trať minimálně 5 m dlouhá ve směru vpřed, bezpodmínečně bez stoupání a klesání,
pokud možno bez (ostrých) oblouků.
Pomocí CV302 = 76
může být tato měřicí jízda zahájena ve směru vzad, pokud jsou na základě konstrukce vozidla očekávány
rozdíly v základním zatížení (jinak se vychází z rovnosti vpřed a vzad).
UPOZORNĚNÍ: „Těžký“ vlak (přesněji: vlak s vysokým jízdním odporem, např. kvůli sběračům
proudu pro osvětlení) může mít jiné základní zatížení než samostatně jedoucí lokomotiva. Pro optimální
závislost zvuku na zatížení může být proto nutná samostatná měřicí jízda.

Pro tuto kalibrační jízdu postačí úsek kolem jednoho metru, ne pěti jak se uvádí. Dále jsem přistoupil přímo k laborování s CV. Dospěl jsem k těmto hodnotám:

CV 275 – 100

CV 276 – nechal jsem hodnotu 192

CV 277 – 50

 

Dál se mi nelíbilo skřípání brzd, které se přehrávalo i při poklesu výkonu o jeden stupeň:

CV 287 – 70 (možná by mohlo být i níž, u brejlovců je 55. Původní hodnota byla 100)

 

A pak jsem ještě nastavil zpoždění rozjezdu při spuštěném zvuku otevřených odvodňovacích ventilů. Nejdřív syčí pára, lokomotiva se rozjede po 2 sekundy a pak teprve syčení skončí. Zvuk není dlouhý, takže delší nastavená doba není vhodná:

CV 273 – 20

 

Takhle pak vypadá výsledek:

4 komentáře na “18 201 úprava zvuku podruhé”

  1. Miloš Rota:

    Dobrý den. Zkoušel jste toto i s Breilovcem od Roca. S jakými výsledky? Já jsem to zkoušel, ale výsledek neodpovídal mému očekávání. Už jsem Vám na toto téma jednou psal.

  2. Jacek:

    Dobrý den,
    zkoušel, ale nepodařilo se mi docílit vůbec žádnou změnu. Které CV jste měnil? Podle manuálu by to měly být CV 278 – 280 a přímo se tam píše o reakci Dieslova motoru, takže by to jít mělo. Ale nejde.

  3. Miloš Rota:

    Díky za odpověď. Po všech možných pokusech včetně změn v CV 278 – 280 jsem docílil pouze toho, že se zvuk při nižší zátěži nepřirozeně ztlumil jako celek, ale zpět při větší zátěži již nenabýhal. Naběhl až po snížení a následném zvýšení rychlosti. Moje původní představa byla, že by mělo dojít především ke zvukové změně otáček motoru (tak jak mi to funguje třeba u Sergeje se zvukem Uhlenbrock), ale změny zvuku u Brejlovce jsou vázané pouze na zvyšování/snižování rychlosti, odstupňované danýmí mezníky. Dají se posunout roztažením rychlostní křivky (což je ale k ničemu). Je to škoda, protože tento zvuk je jako i ostatní nabízené zvuky našich lokomotiv (od f.Artol) opravdu teměř věrný, ale musel by být patrně pro tento účel jinak upraven. Nebo jsme na to ještě nepřišlii, jak by to mělo fungovat.
    S pozdravem Miloš Rota

  4. Harttman:

    Zdravím Vás,
    jedním slovem, NÁDHERA

Napsat komentář